Suchej únor se blíží – odložte skleničky!
Letos již poosmé mohou lidé přijmout výzvu a celý měsíc zůstat tzv. na suchu. Podle průzkumů se loni do kampaně Suchej únor zapojilo zhruba 6 % dospělé populace, tedy asi půl milionu Čechů. I naše společnost uLékaře.cz se rozhodla v letošním roce nezůstat pozadu. O účastnících kampaně, jejím smyslu i podpoře z řad odborníků jsme hovořili s Josefem Petrem, ředitelem neziskové organizace Liga otevřených mužů, která akci organizuje.
Uvádíte, že loni se kampaně zúčastnilo zhruba půl milionu Čechů. Předpokládám, že všichni nebyli registrovaní. Podle čeho tedy odhadujte počet zapojených osob?
Účast vychází z průzkumu na reprezentativním vzorku české populace, který nám připravila sociologická agentura. Ten samý průzkum jsme realizovali již před dvěma lety. Vyšlo nám, že povědomí o kampani se zvedlo z 8 na 47 % napříč dospělou populací a deklarovaná účast byla v loňském roce právě 6 % lidí nad 18 let.
Půl milionu je poměrně vysoké číslo…
Jak se kampaň vyvíjí, tak se do ní lidé zapojují spontánně. Třeba ani nevědí, že ji někdo organizuje. Prostě Suchej únor začal fungovat svým vlastním životem. Lidem to přijde dobré jako myšlenka a „suší“ po celé republice. Letos jsme si dali za cíl, abychom o co největším počtu z nich věděli a pozvali je k registraci na www.suchejunor.cz. Zkrátka aby se lidé zapojili více proaktivně a „sušili“ víc spolu.
Nejvíce pijí mladí lidé
Kdo jsou lidé, kteří dodržují Suchej únor? Předpokládám, že především muži v mladším, případně středním věku?
Loni jsme kampaň naplno otevřeli i ženám, které se nám v minulých letech tak jako tak spontánně zapojovaly. Takže to bylo tak půl na půl. Co se týče věku, jde hlavně o lidi mezi 20–45 lety. Každá věková skupina udělá něco jiného, mladí lidé, řekněme do 25 let, nám více vyplňují test (ne)závislosti, který máme na webu. A ti starší, třeba ve věku 35–45 let, se zase více registrují, protože chtějí kampaň podpořit.
A co třeba skupina 50+, tu se vám nepodařilo oslovit?
Není to dominantní skupina, ale i ta se zapojuje. Co se týče problémovosti alkoholu, nejvíce pijí mladí lidé, protože jim to tělo dovolí. Kolem třicítky se to láme, tedy v momentě, kdy zakládají rodiny a potřebují být zodpovědní v práci. Tehdy buď zvolňují s kadencí a množstvím pití, anebo se naopak propadají do určité spirály závislosti.
Nedá mi to se nezeptat, ale už jste to mezi řečí taky zmínil, není to přece jen kampaň Prahy a dalších větších měst, když to ještě posunu, tzv. „pražské kavárny“? Nebo se vám daří zasáhnout i obyvatele vesnic?
Myslím, že zasaženi jsou. Nevím, jestli mluvit o „pražské kavárně“, ale řekněme, že vzdělanější lidé z měst nám dělají jádro aktivnějších účastníků. Více se registrují a projekt sdílejí. Ale když se podíváte na sociologický průzkum, tak jde o lidi napříč regiony, z malých měst i vesnic. To téma není jen věcí města, ale celého národa. Pomáhají nám třeba i regionální média a restaurace a kavárny, které se na různých místech zapojují, a tím se kampaň organicky šíří.
Jde o to otestovat, jestli mi alkohol chybí
Je kampaň určená i pro ty, kteří pijí příležitostně?
Určitě ano. Nejdůležitější je vyzkoušet si, co může měsíc abstinence každému z nás přinést. I člověk, který nepije vůbec nebo si dá jednu skleničku za půl roku, může kampaň podpořit svou účastí.
Ve chvíli, kdy pijete pravidelněji, třeba dvakrát třikrát za měsíc, má cenu Suchej únor zkusit určitě. Nejde jen o to zjistit, jestli jsem nebo nejsem závislý, ale spíš otestovat, jestli mi alkohol chybí, zvládnu oslavu nebo koncert bez něj a dokážu se bavit stejně. Tedy jde o zkoušku sebe sama, jestli nejsou momenty, kdy je alkohol silnější než já.
Jaké zdravotní benefity nám může měsíc bez alkoholu přinést?
Důležitá je samotná absence alkoholu. Například pokud jste zvyklí pít třeba skleničku před spaním, najednou zjistíte, jak moc je pro vás součástí rituálu usínání. A ve chvíli, kdy si ji nedáte, třeba prvních čtrnáct dní nemůžete spát. Pak se to ale zlomí a zjistíte, že jste se vyspala tak, jak dlouho ne.
Taky jde samozřejmě o to, jaké důsledky může mít měsíční abstinence na naše fyzické zdraví. Můžete snížit váhu a dostat se do kondice.
Na druhou stranu jsou lidé, kteří mají tendenci nahrazovat alkohol třeba sladkostmi, což taky o něčem vypovídá.
A jak vám osobně prospívá Suchej únor?
Mám takovou hédonistickou povahu, takže mě alkohol chutná a provází životem. Před několika lety jsem zjistil, že jsem neměl měsíc bez alkoholu od základní školy. Tehdy pro mě bylo těžké „Sucháč” vydržet. Ovšem od té doby je to stále jednodušší a hlavně na mě Suchej únor účinkuje tak, že mám tendenci obecně s pitím zvolňovat, což reflektují i další účastníci. Dělali jsme sondu mezi zhruba 300 registrovanými lidmi a více než polovina z nich se shodla, že ještě v květnu pijí méně než před únorem.
Myslíte si, že se abstinence stává moderní? Tedy že kampaň tzv. rezonuje ve společnosti?
Myslím, že ano. Když se podíváme na obdobnou kampaň v zahraničí, kterou je Dry January (Suchý leden), jež nezávisle na nás začala v Anglii asi rok před Suchým únorem, tak i tam stále roste počet účastníků. Pokud vím, minulý rok se do ní zapojilo zhruba 5 milionů Britů a zatím to nevypadá, že by tzv. překročili vrchol.
Nejenže je kampaň „in“, ale hlavně se týká tématu, které je fakt důležité. Když si vezmete, jak se vyvíjí spotřeba alkoholu v západní Evropě a u nás, tak zatímco na západ od nás stále klesá, ať už z různých důvodů, u nás stagnuje. Kvůli tomu jsme se vyšplhali na přední příčky konzumace alkoholu v Evropě.
Odborné zázemí kampaně
A nepřipadáte si občas, že vedete marný boj? Politická vůle příliš nesměřuje k regulaci spotřeby alkoholu.
Témata regulace spíše přenecháváme jiným, adiktologům a politikům, a snažíme se k tomu co nejméně vyjadřovat. Ale když se zeptáte odborníků, tak vám samozřejmě řeknou, že regulace je jedním z nejdůležitějších pilířů, jak snížit spotřebu alkoholu.
Spolupracujete s řadou odborných partnerů, například s Národním ústavem duševního zdraví, s Klinikou adiktologie 1. lékařské fakulty UK a VFN a taky s Národní linkou pro odvykání. S čím konkrétně vám pomáhají?
S každým z nich to máme trochu jinak. Před pár lety nám vznikla potřeba opřít kampaň o nějaké odborné zázemí. Jednak abychom měli konkrétní data o spotřebě alkoholu a taky co jeho konzumace způsobuje. A zároveň abychom byli navázáni na služby, na které můžeme odkázat ty, kteří mají s alkoholem problém.
Každoročně vymýšlíme konkrétní věci, se kterými nám odborníci mohou pomoci. Například PhDr. Ladislav Csémy z Národního ústavu duševního zdraví nám pomáhal dávat dohromady dokument, kterému říkáme alkofakta a obsahuje informace o spotřebě alkoholu v Čechách. S Národní linkou pro odvykání jsme zase letos připravovali často kladené otázky pro ty, kteří měsíc na suchu nezvládnou nebo je pro ně těžké vydržet.
S ministerstvem zdravotnictví jste také podepsali memorandum. Čeho se týká?
Cílem je vzájemná podpora a taky jsme společně připravili výzkum, který zkoumá motivaci k pití a spotřební chování populace v souvislosti s alkoholem. Výsledky bychom chtěli společně prezentovat na tiskové konferenci na konci ledna.
(lek)
