Určení krevní skupiny

Publikováno: 31.7.2008 | Aktualizace: 19.10.2009

Určení krevní skupiny je lékařské vyšetření prováděné za účelem stanovení příslušnosti vyšetřovaného k některé ze skupin AB0 systému. Objev krevních skupin A. B a 0 se podařil v roce 1901 vídeňskému patologovi Karlu Landsteinerovi. O několik let později ke stejnému zjištění dospěl i český lékař Jan Jánský. Jeho přínos spočívá v doplnění systému o další krevní skupinu - AB. Díky objevu krevních skupin mohly transfúze zachránit životy tisíců vojáků na bitevních polích 1. světové války.

Kdy se vyšetření používá

Určení krevní skupiny se obvykle provádí před plánovanou transfúzí nebo transplantací. Stanovuje se i u těhotných žen Je jedním z vyšetření používaných k určení příbuznosti. Základní určení příslušnosti k AB0 skupině mohou provést lékaři všech specializací. Podrobnější vyšetření zhotovují oddělení hematologie a transfúze.

Krevní konzervy

K čemu slouží

Základním předpokladem pro možnost náhrady ztracené krve krví dárce je jejich vzájemná slučitelnost (kompatibilita). Příjemce i dárce musí odpovídat v krevní skupině (AB0). Nedodržení této zásady může vážně ohrozit příjemce a v některých případech dokonce způsobit jeho úmrtí. Vyloučení inkompatibility krve těhotné ženy a jejího plodu snižuje riziko poškození plodu protilátkami v matčině krvi.

Co je k tomu potřeba

Pomůcky k odběru vzorků obvykle tvoří gumové rukavice, sterilizační roztok, vatové tampóny, škrtidlo, jednorázová injekční jehla a stříkačka. Ke stanovení krevní skupiny slouží kartičky z tvrdého papíru a dva roztoky s antiA a antiB.protilátkami (žlutý a modrý).

Jaký je princip

Všechny buňky Vašeho těla obsahují na svém povrchu množství speciálních chemických sloučenin (antigenů). Ty označují jejich jednotlivé typy vypovídají o příslušnosti k Vašemu organismu. Pro krevní skupiny se nejčastěji používají antigeny A a B. Přítomnost, nepřítomnost nebo jejich kombinace na povrchu Vašich červených krvinek (ale i jiných tělních buněk) určuje, že jste nositeli jedné ze čtyř základních krevních skupin - A, B, 0 nebo AB. Příslušnost ke krevní skupině znamená že máte ve své krvi protilátky proti ostatním. Při kontaktu dvou odlišných krevních skupin se proto začnou červené krvinky shlukovat (aglutinovat).

Jak se na to připravit

Vyšetření nevyžaduje žádnou zvláštní přípravu.

Jak vyšetření probíhá

Krev se odebírá nejčastěji ze žil v loketní jamce. Sestra končetinu nad místem odběru zaškrtí a vyzve Vás ke krátkému zacvičení. Tím Vaše žíly zviditelní. Místo odběru ošetří sterilizačním roztokem. Jehlou na jedno použití pronikne do Vaší žíly a odebere malé množství krve. Povolí zaškrcení a na místo vpichu Vám přiloží tampón k zastavení krvácení. Lékař nanese vzorky krve do dvou zakreslených polí na vyšetřovací kartičce. Na určená místa poblíž nanese roztoky s protilátkami. Pomocí špejle smíchá jednotlivé kapky krve s příslušnou protilátkou. Přitom si všímá vzájemné reakce.

Kdy bude výsledek

Výsledek vyšetření je k dispozici do několika sekund od jeho provedení.

Co vyšetření ukáže

Nositelé krevní skupiny A mají na svých červených krvinkách antigen A. Po smíchání kapky krve s roztokem obsahujícím antiA protilátky se na papírové kartičce projeví jejich shlukování. Roztok s antiB protilátkou naproti tomu s krví nijak nereaguje. Přesně opačně je tomu v případě skupiny B. Krvinky nositelů krevní skupiny 0 neobsahují na svém povrchu ani A ani B antigen. Smíchání jejich krve s protilátkami proto zůstane bez reakce. Lidé se skupinou AB naproti tomu mají oba antigeny. Proto se shlukování projeví v obou políčkách současně.