Žloutenka v rodině – všichni do karantény?
Rodina by měla držet pospolu i v nemoci
Nejsnáze se přenese "Áčko"
Přenos z člověka na člověka je možný u virových zánětů jater A, B i C, ostatně proto se také nazývají infekční žloutenky. U hepatitidy B a hepatitidy C jsou viry z těla vylučovány krví (i slinami s příměsí krve!) a mateřským mlékem, proto je přenos mezi rodinnými příslušníky nejčastěji následkem sdílení ostrých nástrojů hygienické potřeby (zubní kartáčky, žiletky, břitvy, holicí a depilační strojky). Nemocný s virovou hepatitidou A ale vylučuje viry i stolicí, takže při hrubém porušení hygienických zásad dochází k tzv. fekálně-orálnímu přenosu, tedy kontaminovanýma rukama, předměty nebo potravinami.
Karanténa versus karanténní opatření
Kvůli evidentně snadnému přenosu nákazy je nemocným s virovou hepatitidou všech typů zákonem nařízena izolace na infekčním oddělení – karanténa. U členů společné domácnosti eventuálně u osob vystavených nákaze se aplikují tzv. karanténní opatření, která u virových hepatitid spočívají v opakovaném vyšetření lékařem a odebrání krve. V krvi se testuje přítomnost protilátek, které by svědčily o nákaze, a hladina jaterního enzymu, jejíž zvýšení znamená poškození jater zánětem.
Intervaly těchto vyšetření se liší podle typu virové hepatitidy a závisí na inkubační době nemoci:
- A – vyšetření 3, 30 a 50 dnů po izolaci nemocného
- B – 3, 90 a 150 dnů
- C – 3, 30 a 90 dnů
Opatření k omezení šíření nákazy je více, nejvíc omezující je u asi u typu A, kdy je zákaz vykonávání epidemiologicky významné činnosti (práce ve zdravotnictví, v jídelnách apod.) na 50 dní.
V případě výskytu virové hepatitidy v rodině není třeba hned balit župany a ručníky pro celou rodinu, stačí pouze pro nemocného. Přesto je vhodné po dobu karanténních opatření bedlivě dodržovat hygienu, protože do posledního vyšetření není jisté, zda není nakažen další člen rodiny.
(zep)
Zdroj: Göpferová D, a kol. Epidemiologie infekčních nemocí. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2003.
