Deprese
Dobrý den, mám dotaz a chtěla bych Vás požádat o radu. Po porodu druhé dcery, asi 10 den po porodu u mě propuklo něco mezi těžkou depresí a laktační psychozou. Bylo to velice náročné období a prošla jsem si "peklem", zpočátku panickým strachem o život dcerky a nato myšlenkami na to ublížit jí. Nedokázala jsem si to vysvětlit. O fyzičnu ani nemluvím, třes, panika, neschopnost cokoli dělat, nespavost, sebevražedné myšlenky aj. Navštívila jsem psychiatričku okamžitě naordinovala Zoloft a jelikož jsem chtěla kojit, tak nic jiného...bylo to strašné, ale po čase se to začalo zlepšovat. Je to již skoro 8 let a Zoloft beru pořád 50 mg denně. Mezitím došlo k určitým problémům, ať už soukromým či pracovním, tak mi paní doktorka přidala na čas vždy Rivotril, který jsme zase po určité době vysadily, jelikož je návykový. Již asi dva roky jsem brala pouze Zoloft 50 mg denně a vše probíhalo bez problémů, tak jsme ho začali opět snižovat na 25 mg 3x týdně, zbytek bylo ponecháno 50 mg. Nyní po 3 měsících snížení došlo u mě asi během měsíce ke dvěma úzkostem, první jsem ještě překonala, ale druhá už byla horší a stav se mi ještě zhoršil, když jsem si vždycky uvědomila, že by se mi mohly vrátit myšlenky na to ublížit dcerce, tak jen ta představa, aby se to nevrátilo, mě vždycky ještě víc srazí na kolena. Proto jsem opět dávku Zoloftu zvýšila na 50 mg denně a přidala si čtrvt Rivotrilu ráno a večer. Lepší se to, ale hrozně mě to mrzí. Myslela jsem si, že už budu moci s braním léků skončit. Je pravda, že úzkosti nebyly bezdůvodné, vždy měly příčinu, ale přišlo mi, že na ně reaguji neadekvátně. Paní doktorka to neřeší, prostě, řekne, není to ono, no tak si zvyšte a budete je brát celý život. Nic neřeší a to mě mrzí a kdybych jí zavolala, že je nějaký problém, tak je velice nepříjemná. Chtěla jsem se tedy zeptat, je tedy možné, že budu muset Zoloft brát celý život? Nebudou se jeho dávky zvyšovat? Jak to, že když jsem nikdy ničím takovým netrpěla a vše se rozjelo po porodu druhé dcery, tak se toho nemohu zbavit? Po celou dobu jsem se nesmířila s tím, že musím docházet na psychiatrii a brát léky. Kromě rodiny to nikdo neví a ani by to nikdo u mě nehádal, funguji normálně, sportuji pracuji, při zaměstnání jsem i v té době studovala a vše v pořádku a pak přijde tohle. Může to být tím, že opravdu potřebuji hladinu Zoloftu 50 mg denně? Ještě bych se chtěla zeptat, nešlo by nyní, než se stav zase stabilizuje, místo Rivotrilu brát přírodní Persen?
Omlovám se za zahlcení, ale bohužel toho, koho bych se na tyto otázky mohla a měla zeptat, to prostě nezajímá a mě to trápí, jelikož nejsem zodpovědná pouze sama za sebe. Děkuji mnohokrát za odpověď a budu Vám moc vděčná. S pozdravem Vodehnalová Monika
Dobrý den, Moniko - zeptám se přímo. Nabídla vám někdy paní doktorka léčbu psychoterapií?...
