Hlavě neporučím

Paní doktorko, byla jsem vždy trémistkou, avšak moje vlastnost se mi vymkla z kontroly. Celé mé trápení začalo na střední škole před 8 lety, kdy jsem se připravovala na maturitu. Se studiem jsem problémy nikdy neměla, ale přesto jsem začala mít z maturity obrovský strach. Někdy jsem byla nucena se z cesty do školy vrátit, protože mi bylo zle od žaludku, střevní potíže, hučení v hlavě a hrozný tlak v hlavě. Celé jsem to přečkala, odmaturovala s vyznamenáním, ale tím mé potíže nepřestaly. Prázdniny jsem strávila zavřená doma, protože už jen pocit, že jdu pryč, kde nebudu moci jít na toaletu když bude potřeba mě děsila. Postupem času jsem se naučila trochu tyto situace zvládat (zjištění toalet v blízkosti nebo v návalu nevolnosti počítat abych upoutala mysl na něco jiného). Zkoušela jsem použávat přípravky na zklidnění bez předpisu jako sirup Novopassit nebo tablety Guajacuran, ale moc to nepomáhá. Někdy pomůže celá tableta Kinedrylu, ale to přece nejde užívat stále. Kdykoliv nastane situaci stresu reaguji na to zaludeční a střevní neurózou. Začala jsem mít u potíže hromadnou dopravou cestovat. Metro zvládám, dá se vystoupit a odejít na WC, avšak autobus už je problém. Poslední dva roky jezdíme s manžele pravidelně do práce automobilem. Ráno je to bez potíží, ale odpoledne už i v automobilu je mi zle. Stačí zastavit na semaforu, stát v koloně. Mám cestou záchytné body, kde je možné zastavit a odejít na WC (ještě jsem nevyužila, aplikuji počítání čísel, kolik aut jedné značky počítáme...) Už mně přestává bavit být zavřená doma, chtěla bych jít posedět s kamarádkami, jít do kina, na výstavu, do restaurace. Manžel sám ,se léčí na psychiatrii (potlačovaný vztek, špatné dětství, komunikace s okolím), mi říká, že mám jít k psychologovi, argumentuji mu, že každý má problémy a kdo by poslouchal ty mé, tak jsem svolila s dotazem přes tuto poradnu. Ráda bych proto znala Váš názor jestli mi může psycholog pomoci nebo jsem jen hysterka. Ale myšlenka na to jít kamkoliv bez strachu z nevolností a tak mi přijde jako krásný sen. Omlouvám se za délku příspěvku a velice děkuji za Vaši odpověď.

Odpověď odborníka:

Michalo, děkuji za Váš podrobný popis potíží s učebnicovou přesností. Jedná se u Vás nejspíše o tzv. generalizovanou úzkostnou poruchu, kterou je možno léčit několika cestami, v každém případě neotálet, neboť se může úzkost rozšiřovat na ostatní Vaše aktivity a může se také prohlubovat intenzita obavných prožitků. Vhodná by byla kognitivně- behaviorální terapie, kterou poskytují jak psychologové tak psychiatři s odborným výcvikem, v Praze jich je dostatek, stačí jen zadat do Googlu" KBT terapeuti Praha", nebo zajít k psychiatrovi a dohodnout se na léčbě psychofarmakem - antidepresivem, zde je nejvhodnější sertralin nebo citalopram,s dobrým efektem na úzkostné stavy, většinou do 4-6 týdnů dochází k úlevě od potíží. Nejlepší je ovšem kombinace obou možností, jak medikamentozní tak psychoterapeutická, neboť v psychoterapii rozklíčujete spouštěcí mechanismy a najdete pro sebe vhodné neutralizační a relaxační techniky, tak aby Vás tyto potíže už více neobtěžovaly. V rámci psychoterapie zjistíte, jak s úzkostmi pracovat a jak pro sebe nalézt optimální cestu k úzdravě. Hodně štěstí a brzy se uzdravte.

MUDr. Andrea Bryčková
MUDr. Andrea Bryčková

Specializace: Psychiatrie
Pracoviště: Psychiatrická ambulance v Hořicích NZZ

 
Líbí se vám odpověď?
+7 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Kam dál
Naposledy čtené: