Syndrom vyhoření či jiná deprese

Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o radu, jak nejlépe pomoci naší 52 leté mamce, která jednou do měsíce trpí úzkostlivými stavy, je schopna prospat celý den, nemá chuť k jídlu a je vyčerpaná. Vždy to přikládala k hormonálním poruchám spojené s přechodem, ale i praktická lékařka jí dnes sdělila,že se nebude jednat jen o hormonální poruchu a doporučila ji objednat k psychologovi, o což jsem ji žádala už několikrát. Mamka pracuje pro úklidovou firmu a má pod sebou pracovníky a musí řešit různé problémy spojené s jejich nedisciplinovaností či sehnat za něj náhradu(což není kolikrát,tak jednochuché) a musí nastoupit místo nich.Tento problém vnímám už skoro 3 roky. Vše se odehrálo najednou, kdy se dostala do přechodu, pošel milovaný pes a strach ze stráty zaměstnání při výměně majitele a nejapné narážky sousedů(kvůli kterým se chce odstěhovat) Jít k psychologovi pro ni znamená mít papíry na hlavu. Ráda bych ji pomohla, protože si už zřejmě uvědomuje, že vyhledat odborníka bude nutné. Dochází na hormonální injekce, ale tudy cesta zřejmě nevede. Bydlíme 90 km od ní, ale mohla bych tam každý týden zajen, pokud to spíš nebude pro ni velká přítěž či změna.Ona samozřejmě řekne ať nejezdím, že máme svých starostí dost.(máme 2,5 leté dítě a jsem v 6.měsíci těhotenství).Mám pocit, že by mohla trpět syndromem vyhoření. Omlouvám se za obsáhlý text, ale chtěla jsem to popsat podrobněji, aby jste mi mohl/a odpovědět. Děkuji a přeji hezký den.

Odpověď odborníka:

Dobrý den, dobře to cítíte, maminka pomoc potřebuje, i když z ohledů na vás nechce přijmout pomoc od vás. Ale cítím, že jste správná rodina a máte k sobě hezký vztah, bylo by škoda, nechat maminku "padnout". Motivujte ji, psycholog rozhodně není stigma, že dostane papíry na hlavu, dnes ani psychiatr není nic špatného - nemoci duše jsou úplně stejné jako nemoci těla /argument pro ni :o)/ . Bude to jedno s druhým, jak píšete - přetížení psychické i fyzické, přechod, smrt pejska, sousedi, moc práce, stres - jak z toho ven? Sám to člověk nevzládne. Motivujte ji k návštěvě psychologa, doporučí jí vhodné postupy (terapie psychohygiena, psychoterapie, autosugesce a podobně), pomůže urovnat myšlenky i třeba život a bude mít určitě lepší pocit a bude se cítit silnější. Podpořte ji, všechny její obavy jsou jenom strach ze změny a strach z toho, co řekne okolí. Ale to se nikdo dozvědět nemusí a maminka má zdraví a psychiku jen jednu. A ta za to rozhodně stojí! Hezký den.

 
Líbí se vám odpověď?
+2 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Nové téma | zodpovězené dotazy
Panika deprese | Od: Šárka | 25.6.2014 21:36
Už 14 let se léčím na deprese a vše co s tím
vůbec může být spojený. První dojem byl ,že
umírám. Pohledem jsem se loučila s 3 letým
synkem.Následovala opakovaná léčba v PLB.Dnes
ze své zkušenosti,mohu poradit jedno. Není vše o
lécích i když jsou nutné. Ale co hlavně spolehlivě
pomáhá je relaxační hudba,mluvené slovo. Nutné
je mít klid,pocit že vás nikdo a nic nesvazuje.
Zapálit si svíčku a pustit si to co je vám příjemné.
Je možné,že poprvé to nepůjde,ale nevzdávejte
to. Držím všem palce,aby bylo lépe. Šárka
reagovat
 
 
 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené: