Závislost na rodičích

Mám 10měsíční dceru narozenou v 35. tt. Už od narození chce být jen u mě nebo u táty, jakmile si ji vezme někdo jiný (třeba i babička), okamžitě začne brečet. Když byla malá, tak jsme si říkali, že až bude trochu větší, že se změní, ale ono je to snad ještě horší. Nemůže na ni nikdo ani promluvit, hned brečí. Máme se s tím smířit a doufat, že až povyroste, že se to změní nebo ji "násilím" nechat třeba u babičky, ať si zvyká? To se mi zdá moc drastické, ale mám strach, aby pak nebyly problémy, až půjde za dva roky do školky. Stejně se chová, pokud ji přes den položím do postýlky a jdu se třeba najíst, to začne vřískat a vztekat se. A ještě jeden dotaz - hned od narození vytrvale odmítala dudlíka, takže dneska usíná s palcem v puse. Máme ji nechat, odvykne si sama, nebo jí v tom nějak bránit? Moc děkuji za odpověď.

Odpověď odborníka:

Váš problém řeší určitě spousta maminek, nejste v tom sama. Závislost dítěte na matce nebo otci je věc, která se v určitém věku objevuje pravidelně, není to nic divného. Důležité je, jak se k tomu oba postavíte a co takzvaně dítěti "povolíte". Čím je dítě starší, tím více si uvědomuje, když u něj nejste, objeví se takzvaná separační úzkost. Některé děti jsou závislejší, některé mají toto období jen krátkou dobu. Je důležité, aby se holčička setkávala i s jinými lidmi, jinými dětmi, choďte s ní do kolektivu, nechte ji hlídat na chvilku jinými osobami, zvykne si. Neméně důležitý je Váš postoj. Pokud je holčička zvyklá, že jakmile zapláče, už jste u ní, pak je situace téměř neřešitelná, ona Vás má takto pojištěnou, moc dobře ví, že Vás takto kdykoli přivolá. Nemusíte mít obavy, že ji nějakým způsobem traumatizujete, když ji chvilku, nejdříve malou, postupně delší, necháte s jinou osobou, zprvu třeba babičkou, dědou, postupně s Vaší kamarádkou a podobně. Je to běh na dlouhou trať, ale zásadní je právě Váš postoj. Malá z toho nemá rozum, ona to sama nevyřeší. Co se týká cucání palce, to je v jejím věku také celkem běžná věc, děti se tím uklidňují. Do dvou let se tento zlozvyk "toleruje", ale déle by trvat neměl. V 10 měsících není schopná pochopit vysvětlení, že to nemá dělat, nemá moc smysl jí v tom bránit. Zbavit dítě dudlíku je jednosušší, než ho zbavit zlozvyku cucání palce, ale až bude trošku starší, je třeba důsledně trvat na tom, aby palec do pusy nestrkala. Je možné jako alternativu jí nabídnout třeba plyšové hračky, které by mohla ožužlávat. U cumlání palce hrozí v pozdějším věku špatný vývin chrupu. Hezký den.

MUDr. Hana Černá
MUDr. Hana Černá

Specializace: Pediatrie
Pracoviště: Dětské oddělení Pardubické krajské nemocnice, a.s.

 
Líbí se vám odpověď?
+1 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené:
Doporučený článek:

Soutěžte s Belcurou

 celý článek
Doporučený článek:

Soutěžte s Belcurou

Atopická, suchá nebo podrážděná pokožka bezesporu vyžaduje důslednou péči. Svědění v těchto případech dokáže být velice nepříjemné. Kůže je navíc zranitelná a náchylnější k...  celý článek

x