Schizofrenie
Dobrý den, prosím o radu. Má sestra (27 let) byla odvezena v březnu 2017 na psychiatrickou kliniku. Nynější diagnóza zní schizofrenní porucha. O první atace nemoci jsem přesvědčena, že proběhla už v roce 2012. Tenkrát byla agresivní na svou kolegyni v práci, ta se až obávala o svůj život, zničila věci za 20tis Kč a její řádění musela ukončit až Policie ČR, kde byla ve vazbě několik hodin. Celá věc se ukončila podmínkou na 2 roky, rodiče se za ní zaručili, odvezli si ji domů, vše se svedlo na alkohol a experimenty s třezalkou. Žádná psychická porucha tenkrát bohužel nikoho nenapadla. Mezitím k žádné velké atace nedošlo, spíše obrovské změny nálad v souvislosti s alkoholem, z mého pohledu vybíjené na mně. Poslední velká ataka začala v březnu, kdy se několikrát celkem agresivně slovně navážela do mého manžela, až jsme byli nuceni setkání s ní rychle ukončit a odjet. Trpěla bludy, že můj muž ji sleduje přes počítač, že jí všude do bytu nainstaloval štěnice, že ji chce střelit z okna, že zabil kocoura a dědu a mnoho dalších nesmyslných bludů. Asi dva dny po posledním setkání , začaly mému muži přicházet stále se stupňující agresivní a sprosté SMS, na které už nereagoval. Ráno na nás byla přivolána Policie ČR s tím, že je poslala má sestra a udala mého muže, že zabil mě i naše dvě malé děti. Odpoledne ji po velkém a agresivním výstupu nechali rodiče odvézt z jejího bytu RZS a Policií na psychiatrii ve Fakultní nemocnici, kde je dodnes. Problém je v tom, že ona má v hlavě, že za její nemoc a problémy může můj muž a její averze už přešla spíše na mě. Odmítá, abych ji navštívila, posílá arogantní SMS, kde nás obviňuje za svou nemoc a problémy. V poslední SMS jako své narozeninové přání projevila, ať ji a její rodiče necháme být. Asi má zkreslené vnímání rodiny, protože si myslím, že rodiče si přivlastnila a vůbec nebere v potaz, že to jsou i mí rodiče. Několikrát mi zdůraznila, že se chce obklopovat pouze lidmi, které ona chce ve svém životě a mezi ně já asi nepatřím. Vůbec nevím, jak danou situaci řešit. Je nemocná, to chápu, ale nevím jak se k tomu mám postavit já. Zda jí neustále vysvětlovat, že jí nic neuděláme a nebo se úplně stáhnout a dělat, že neexistujeme? Počkat jestli se někdy po odeznění nejhoršího stavu ozve sama? Vaše odpověď mě zajímá i toho důvodu, že moji rodiče se s námi nebaví, protože jsou přesvědčeni, že jsem svou sestru odepsala, když jsem řekla, že své děti v žádném případě k nim nedám na hlídání, když tam má sestra po propuštění bude. To se jich dost dotklo a zřejmě si nechtějí vůbec připustit, jak závažným onemocněním sestra trpí a chrání ji na úkor všech. Mám pocit, že pokud sestra cítí tak silnou nenávist ke mně a manželovi, mohla by v návalu ataky ublížit i našim dětem. Děkuji za odpověď.
MUDr. Lada Novotná
Specializace: Dermatovenerologie, Korektivní dermatologieDobrý den Lado, děkuji za Váš dotaz. Opravdu moc ráda bych Vám pomohla. Domnívám se, že boh...
MUDr. Miroslav Sekot
Specializace: Psychiatrie, Psychoterapie Pracoviště: Hélio - centrum pro duševní zdraví
Dobrý den,
zde je opravdu každá odpvoěd velmi těžká. U psychotických poruch může dojít...
