7 otázek o očkování, které by si měl položit každý rodič
Očkování je nedílnou součástí preventivní péče o nejmenší dětí. Nejednoho rodiče napadá, zda je tolik očkování třeba a zda jsou bezpečná. Důležité rozhodně je vědět, která očkování jsou povinná a která ne a co dělat pro to, aby dítě očkování dobře zvládlo.
V České republice je každý zdravý člověk povinně očkován proti devíti nemocem – tetanu, záškrtu, černému kašli, obrně, hemofilu typu b, žloutence typu B, spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Očkování dítě podstupuje postupně dle očkovacího kalendáře stanoveného vyhláškou o očkování proti infekčním nemocem. Tzv. nepovinná, nebo také doporučená (na žádost rodičů), očkování součástí očkovacího kalendáře nejsou a na rozdíl od těch povinných také nejsou plně hrazená zdravotními pojišťovnami, na některá ale pojišťovny přispívají ze svých fondů prevence. Mezi nejčastěji doporučovanými nepovinnými očkováními je očkování proti rotavirům a pneumokokovým infekcím.
Otázka první:
Jak očkování funguje?
Cílem pravidelného očkování dětí je jednak individuální ochrana dítěte, jednak dosažení kolektivní imunity, tedy výrazného snížení nemocnosti a úmrtnosti v důsledku infekčních onemocnění, kterými jsou nejvíce ohroženy právě děti. Při očkování je aplikována očkovací látka (vakcína obsahující oslabené nebo mrtvé zárodky nemoci), jež nezpůsobí onemocnění, ale přiměje organismus, aby si vytvořil protilátky, které ho před danou nemocí ochrání.
Otázka druhá:
Je možné odmítnout povinné očkování?
Povinné očkování nelze odmítnout, protože je povinné ze zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, lze jej ale odložit do pozdějšího věku dítěte. Je to možné při tzv. kontraindikacích, které se objevují kupříkladu při problémech s imunitou či po těžkých neurologických a jiných závažných onemocněních. Očkování se v takových případech neprovádí v daném termínu dle očkovacího schématu, ale odloží se na dobu, kdy je onemocnění již přeléčené. Nepodstoupení povinného očkování u zdravých dětí do vyhláškou stanoveného termínu může být sankcionováno finanční pokutou až 10 tisíc korun každému z rodičů a zákazem přijetí dítěte do mateřské školy s výjimkou posledního předškolního ročníku. Může také vést k omezené či znemožněné účasti na školách v přírodě, letních táborech a zotavovacích akcích.
Otázka třetí:
Kdy se u dítěte očkování vyhnout?
Očkovat lze jen dítě, které je naprosto zdravé. Slovo „naprosto“ je přitom zásadní – nejen dítě nemocné, ale také dítě v rekonvalescenci po akutní nemoci, s kožními či jakýmikoliv jinými potížemi (včetně rostoucích zubů) není vhodným adeptem na očkování. V případě, že u dítěte v průběhu týdne před plánovaným očkování zaznamenáte zvýšenou teplotu, bolesti hlavy či kloubů nebo se u něj objeví kašel, rýma, vyrážka, průjem, zvracení nebo nechutenství, je třeba o tom informovat lékaře. I „malá rýmička“ je kontraindikací pro očkování, proto nepodceňujte ani sebemenší náznak zdravotních potíží u dítěte a raději vždy jeho stav před očkováním konzultujte s dětským lékařem. Důležitá je pro očkování také celková psychická pohoda dítěte.
Otázka čtvrtá:
Na co se vás lékař zeptá před očkováním dítěte?
- Je dítě zcela zdravé?
- Užívá nějaké léky?
- Kdy bylo naposledy očkováno?
- Objevila se u dítěte reakce na předešlé očkování?
- Bylo dítě v uplynulých dvou až třech týdnech v kontaktu s někým nemocným?
Otázka pátá:
Co mají rodiče vědět po očkování dítěte?
Lékař by vám měl podat informaci o případných nežádoucích účincích konkrétního očkování a o situacích, kdy byste měli vyhledat lékařskou pomoc. Důležité je vědět, že dítě po jakémkoliv očkování potřebuje klidový režim. Nedoporučuje se pobyt na slunci, sportování ani větší fyzická námaha. Následujících několik dnů (uvádí se pět až sedm) sledujte zdravotní stav dítěte.
Otázka šestá:
Jaké reakce mohou po očkování nastat?
Reakce po očkování je většinou přechodná a nezávažná. Je dobré si uvědomit, že do určité míry ji lze považovat za přirozenou – je projevem procesů, jež jsou po aplikaci očkovací látky v organismu žádoucí. V místě vpichu se mohou objevit většinou během 12 až 48 hodin po očkování místní reakce, jako např. zarudnutí, otok, zatvrdlina či mírná bolest. Tyto nežádoucí účinky odezní obvykle samovolně během jednoho až dvou dnů, tudíž není třeba je nijak léčit. Neobvyklými celkovými reakcemi na očkování nejsou teplota nepřevyšující 39 °C, bolest hlavy, nechutenství, zvracení, průjem či zácpa nebo zduření mízních uzlin. Pokud chcete dítěti ulevit, lze mu podat léky určené k tlumení horečky a bolesti, při reakci v místě vpichu můžete k mírnění otoku a bolesti použít místní přípravky.
Otázka sedmá:
Při jakých nežádoucích reakcích na očkování neváhat s vyhledáním lékaře?
Jestliže se u dítěte objeví jakékoliv neobvykle silné příznaky s rychlým nástupem, a to jen několik hodin po aplikaci očkovací látky, je třeba bez otálení kontaktovat lékaře.
Závažné nežádoucí reakce se projevují:
- vážnou reakcí v místě vpichu – například stažením svalů a poškozením nervů,
- dramatickou reakcí v místě vpichu – například v podobě hnisavého abscesu,
- horečkou vyšší než 40 °C nebo vysokou horečkou nereagující na podání běžných léků,
- křečemi a sníženým svalovým napětím,
- neutišitelným pláčem dítěte trvajícím déle než tři hodiny.
Pokud mělo dítě jakoukoliv podezřelou reakci na očkování, určitě se poraďte o dalším postupu s odborníky – není vyloučeno, že při dalším očkování se reakce nemůže zhoršit.
Zdroje:
https://www.vakcinace.eu/ockovani-v-cr
https://www.vakcinace.eu/data/files/vakciny/detsky_ockovaci_kalendar_92019.pdf
https://provolbu.cz/od-ledna-2018-plati-novy-ockovaci-kalendar/
https://provolbu.cz/10-bodu-informovaneho-ockovani/
