Chronickým nespavcům hrozí úzkostné stavy a deprese
Krátkodobá léčba nespavosti může být v podobě léků na spaní, nebo pomocných postupů včetně konzumace bylinných čajů a dodržování spánkové hygieny. Pokud ale nemůžete spát delší dobu, zbystřete pozornost. Může se u vás jednat o chronickou nespavost. A ta s sebou přináší zdravotní rizika.
Nespavost je třeba včas léčit
Stres je zabiják dobrého spánku
Stresujete se a kvůli tomu nespíte? Nespíte déle než čtyři týdny. Pokud se jedná o stav delší než čtyři týdny, může už jít o tzv. chronickou nespavost. Ta nejen zpravidla neustoupí sama a je třeba zásahu lékaře, ale navíc s sebou nese zvýšené riziko vzniku úzkosti a deprese. Potvrdili to vědci ve dvou rozsáhlých klinických studiích, do nichž bylo zahrnuto dohromady více než dvacet pět tisíc dospělých.
Vyčerpaný organismus
Opačný vztah, totiž že úzkost a deprese je velmi často doprovázena nespavostí, je znám již dlouhá léta a nespavost patří k důležitým diagnostickým vodítkům při vyšetřování úzkostných a depresivních poruch. Nedostatek kvalitního spánku a z toho vyplývající nedostatečný odpočinek a regenerace organismu vedou spolu s úzkostí a depresí k poruchám soustředění, a zvyšuje se i riziko srdečně cévních příhod a například také infekčních onemocnění.
Nespavost je třeba léčit
V to samé může vyústit původně „neškodná“ déletrvající nespavost. Již samotná úzkost a deprese jsou velmi obtěžující, ve spojení s nespavostí se začarovaný kruh fyzických i psychických obtíží lehce uzavře. Léčba nespavosti je proto vždy na místě, a zejména je třeba snažit se eliminovat její příčiny a doprovodné obtíže včetně úzkosti a deprese. Včasná léčba nespavosti navíc může vzniku úzkostných stavů a depresivních poruch předejít.
(zak)
Zdroj: Sleep 2007 Jul 1;30(7):873-80.
