Medicínský vyhledávač tvořený lékaři

Děloha

Publikováno: Zdravcentra.cz | zobrazeno: 11050x

Děloha je orgán speciálně přizpůsobený k přijetí oplozeného vajíčka, které se zahnízdí do její sliznice.

Říká se...

„Lůno života.“

ČTĚTE DÁLE

V minulosti

V roce 1898 objevil v egyptské Kahuně badatel Flinders Petrie papyrus z období zhruba 2000 před naším letopočtem, který pojednává o léčení krvácení, poruch menstruačního cyklu, zánětů v podbřišku a poruch uložení dělohy. V pozdějších dobách chápali lékaři dělohu nejen jako místo, kde roste lidský plod. Měla důležitou úlohu i v psychiatrii. Celsus věřil, že pokud děloha nezplodí dítě, začne cestovat po těle ženy a způsobí hysterii. V roce 1620 nazval skotský medik John Moir dělohu „matrix“, neboť podle jeho názoru byla „matkou všeho“ Gynekologické vyšetření

Jak to viděl Jessenius

Děloha, latinsky uterus, je hladký, dutý orgán. Svým tvarem připomíná hrušku. Skládá se z děložního dna, těla s rohy a děložního krčku. Dutina uvnitř netěhotné dělohy je štěrbinovitá, přední a zadní stěna k sobě přiléhají. Děložní krček ústí do pochvy, která se na něj ze stran upíná a rozděluje ho na část „nadpoševní“ a „poševní“. Poševní část krčku se nazývá děložní čípek. Povrch dělohy kryje jemná vrstva vaziva, které po stranách přechází do závěsného aparátu dělohy a vepředu a vzadu na močový měchýř a konečník.

Pod lupou

Děložní stěna je silná 1 až 1,5 cm. Skládá se ze tří vrstev. Vnitřek dělohy vystýlá sliznice, endometrium. Slizniční vazivo obsahuje množství trubičkovitých žláz, které zasahují i do další vrstvy - svaloviny (myometria) a tvoří tak mezi sliznicí a svalovinou pevné spojení. Povrch sliznice je pokryt vrstvou cylindrických buněk s řasinkami. Sliznice děložního čípku je vystlána dlaždicovitými buňkami. Myometrium, děložní svalovina, tvoří většinu děložní stěny. Zevní vrstvu dělohy tvoří jemné vazivo.

Srovnávací anatomie

Zárodek chráněný v děloze, která je ukrytá hluboko v těle, je výsadou tzv.placentálů - živočichů, jejichž potomci jsou až do porodu vyživování v těle matky přes placentu. Všichni placentálové jsou zároveň savci, tj.po narození je potomek živen sáním mateřského mléka, ale ne všichni savci jsou „čistokrevní“ placentálové. Existují ještě vačnatci (klokan, koala, lenochod…), kteří mají sice také dělohu a placentu, ale jejich potomci opouštějí dělohu velmi brzy, už po 4 -5 týdnech vývoje, přelézají do vaku na břiše matky a tam se definitivně dovyvinou.

Anatomie

V těle je děloha uložena v malé pánvi, mezi močovým měchýřem a konečníkem. Na svém místě je děloha fixována několika vazy (tzv. závěsný aparát) a svaly malé pánve (tzv. podpůrný aparát). Představte si dělohu opět jako hrušku. Je obrácena „stopkou dolů“ a navíc se tělo dělohy sklání směrem k břišní stěně, takže je jakoby ohnutá dopředu, kde naléhá na močový měchýř. Vzadu se děloha dotýká konečníku. Na zadní plochu dělohy naléhají kličky tenkého střeva a esovitá klička tlustého střeva. S okolím komunikuje děloha třemi otvory. Do pochvy ústí děložní krček. Z děložních rohů vybíhají vejcovody a spojují tak dělohu s vaječníky.

Funkce

Děložní sliznice podléhá pravidelnému menstruačnímu cyklu. Během tohoto cyklu sliznice pod vlivem hormonů narůstá a připravuje se na uhnízdění oplodněného vajíčka. Nedojde-li k oplodnění, sliznice se odlučuje a vylučuje se z těla s trochou krve ve formě menstruačního krvácení. Celý cyklus trvá přibližně 28 dní, tj. stejně dlouho, jako doba od jednoho úplňku do druhého, proto se mu říká „měsíčky“. Pokud k oplodnění vajíčka dojde, zahnízdí se do připravené děložní sliznice. Menstruační krvácení se neobjeví, žena je těhotná. V děloze se z oplozeného vajíčka vyvíjí lidský plod. Těhotenství konči zhruba po čtyřiceti týdnech porodem.

Když nefunguje

Sliznice dělohy může být postižena zánětem, nádorem, nebo se může, nejčastěji vlivem hormonálních poruch, nedostatečně vyvíjet. Buňky děložní sliznice někdy prorůstají hluboko do myometria nebo se dokonce nacházejí na orgánech břišní dutiny. I na takových místech podléhají stejným cyklickým změnám jako normální děložní sliznice. Stav se nazývá endometrióza. Poměrně častým postižením děložní svaloviny jsou myomy, nezhoubné nádory ze svalových buněk, které prorůstají děložní stěnou a tvoří různě veliké uzly.

Jak to poznám?

Zánět dělohy se projevuje hlavně bolestmi břicha,podbřišku a horečkami. Endometriózu provází bolesti vázané na menstruační krvácení, bolesti při pohlavním styku a nepravidelné krvácení. Lokalizace bolestí závisí na tom, kde všude je děložní sliznice. Často je endometrióza příčinou neplodnosti. Nádory dělohy se často projevují krvácením mimo menstruaci, někdy bolestmi v podbřišku. Děložní myomy mohou způsobovat neplodnost (vajíčko se nemůže uhnízdit) nebo mohou tak narušit děložní stěnu, až hrozí její prasknutí - hlavně během těhotenství, kdy děloha zvětšuje svůj objem.

Vtip na závěr.

„Blahopřeji vám,“ povídá lékař šťastnému otci, „Vaše manželka porodila bez problémů šesté dítě.“ „Snad páté, ne?“ „Ale ano, to také.“

Převzato z: www.zdravcentra.cz

Datum vložení: 19.4.2008 | Aktualizace: 8.10.2009

Související poradna lékaře

  Diskuze čtenářů

  Přidejte komentář jako první

 Vstoupit do diskuze  

Přihlášení

Soutěž

Nemoci a vyšetření