E-neschopenka – jak to bylo dříve a co se nyní změnilo
Možná jste na přelomu roku zaznamenali rozruch kolem zavedení elektronické neschopenky (zkráceně e-neschopenky) v rámci další etapy elektronizace českého zdravotnictví. Jaké změny e-neschopenka znamená pro pacienty i lékaře? Ušetří její zavedení čas, nebo komplikuje provoz v ambulanci?
Další etapa v elektronizaci zdravotnictví
V jednadvacátém století, kdy lze spoustu věcí vyřídit elektronicky, by mělo i zdravotnictví držet krok. Nemělo by se však jednat o násilný, povinný a hlavně náhlý přechod od „tužky a papíru“ po plně elektronickou agendu; bez finanční kompenzace vzniklých nákladů, naopak pod hrozbou nemalých pokut za nepodrobení se nařízení a bez možnosti vyzkoušet a vyladit systém tak, aby opravdu přinášel výhody.
Elektronické recepty a neschopenky existovaly již dříve, ale používalo je pouze mizivé procento lékařů. Nabízí se otázka „Proč?“: Jestli poskytují opravdu takovou výhodu, proč na elektronický způsob nepřešlo samo od sebe více lékařů? Proč se vše změnilo až hrozbou pokuty v řádu milionů korun za eRecepty, resp. deset tisíc u eNeschopenek?
Jak to bylo dříve?
Když jste onemocněli do 31. prosince předchozího roku, stačilo lékaři k vystavení neschopenky razítko a tužka. Obdrželi jste celkem pět listů formuláře, které jste museli roznosit příslušným adresátům více méně sami – jeden díl jste doručili zaměstnavateli, jeden díl jste si nechávali, jeden díl poslal lékař na správu sociálního zabezpečení, jeden díl jste odevzdali zaměstnavateli po 14 dnech trvání neschopnosti a poslední díl pak až při ukončení neschopnosti.
Co se nyní změnilo?
Od 1. ledna vznikla ze dne na den povinnost vystavovat neschopenky pouze v elektronické podobě, a to buď zdarma pomocí webové aplikace ČSSZ, jejíž funkčnost (např. složitý systém přihlášení, automatické odhlášení apod.) je vhodná spíše pro výjimečné vystavení e-neschopenky, nebo pomocí rozšiřujících modulů stávajících počítačových programů, které mnohdy stojí i několik tisíc (což je náklad, který lékařům nikdo finančně nekompenzuje).
Lékař na počítači vyplní příslušné údaje a ty se internetem odešlou na správu sociálního zabezpečení. Nemusíte tedy nosit žádné potvrzení ani na „sociálku“, ani zaměstnavateli. Vaší povinností vůči němu je jen oznámit, že jste nemocní (způsob už je na domluvě mezi vámi – zda za ním dojdete osobně, zavoláte mu nebo pošlete SMS), a podrobnosti o vaší pracovní neschopnosti si zaměstnavatel může zjistit na sociální správě sám. (Samozřejmě stále platí, že nemá nárok znát vaši diagnózu.) Tiskne se pouze tzv. průkaz pojištěnce, který slouží pro případnou kontrolu práceneschopných a hlavně pro vás, abyste věděli, kdy máte přijít na kontrolu a odkdy dokdy máte povoleny vycházky.
Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti neboli tzv. lístek na peníze, kterým lékař po 14 dnech trvání neschopnosti a dále nejméně jednou měsíčně potvrzuje, že pracovní neschopnost trvá, lékař odesílá také elektronicky, nemusíte tedy nikam chodit (ani k lékaři pro potvrzení, ani jej potom nemusíte nosit zaměstnavateli). Avšak vzhledem k tomu, že celá praxe e-neschopenky je ještě nová a některé věci nejsou zcela zažité, doporučuji se s vašim lékařem domluvit, zda se máte připomenout, nebo si odeslání formuláře ohlídá sám.
Kdo e-neschopenku vystavuje?
Podle zákona vystavuje e-neschopenku ošetřující lékař, tedy nikoliv jen praktický lékař, u něhož jste registrováni, ale ten, kdo u vás zjistí onemocnění, pro které nemůžete vykonávat práci. Na znění zákona se nic nezměnilo, ale nově se množí případy, kdy již praktičtí lékaři odmítají vystavovat a hlavě vést e-neschopenky za specialisty. Pokud si například zlomíte nohu, e-neschopenku by vám měl nejen vystavit, ale i vést a ukončit traumatolog, který vám zlomenou nohu diagnostikoval.
V principu je elektronizace zdravotnictví zajímavou příležitostí, jak odbourat část administrativy, a ulevit tak přetíženým zdravotníkům. Možnost odesílat elektronické recepty e-mailem, automaticky si nechat načíst adresu zaměstnavatele u elektronických neschopenek – to vše má potenciál ušetřit čas. O to větší časová ztráta ale nastane, když něco nefunguje. Dříve vám mohl dojít inkoust v peru, ale dnes při vychytávání nedostatků nevyzkoušeného systému za plného provozu, může pohled na chybovou hlášku „Pacienta se nepodařilo ztotožnit v registru obyvatel“ znamenat zdržení i desítky vteřin. Může se to zdát jako drobnost, ale zkuste si všechna tato drobná zdržení sečíst např. v chřipkové sezóně při denní návštěvnosti ambulance 100 pacienty.
MUDr. Jan Zemek
