Lidé s oslabenou imunitou reagují na alergeny hůře

Alergiemi trpí v současné době většina naší populace. Ale nebylo tomu tak vždycky. Masivní rozvoj alergií začal až v  posledních padesáti letech. Jak na alergeny reagují různí lidé? Je reakce na alergeny vždy stejná, nebo se liší?

Alergie – civilizační nemoc

alergie je přehnaná, nepřiměřená reakce imunitního systému organizmu na látky, se kterými se běžně setkáváme v našem prostředí. Je způsobena nesprávnou aktivací protilátek ze skupiny imunoglobulinů E vlivem daného alergenu. Spektrum projevů alergických reakcí je velmi široké, od banální rýmy až po anafylaktický šok, který může končit i smrtí.

Slovo alergie vytvořili lékaři Clemens von Pirquet a Béla Schick v roce 1906. Zaznamenali totiž, že někteří pacienti jsou přecitlivělí na běžně neškodné látky jako prach, pyl nebo některé potraviny. Tento fenomén nazvali alergií podle řeckých slov allos (jiný nebo změněný stav) a ergon (práce, reakce, reaktivita).

Alergeny – látky vyvolávající příčiny

Alergeny jsou látky, které vyvolávají alergickou reakci. V podstatě to mohou být jakékoliv látky, které jsou schopny vyvolat imunitní odpověď. Alergeny podle výskytu můžeme rozdělit na venkovní a domácí, dále pak na potravinové alergeny, zvířecí jedy, chemikálie a léky.

Reakce na alergeny je u různých osob odlišná. Liší se jednak tím, zda se už pacient v minulosti s alergenem setkal, či nikoliv. V případě, že ano, mohou u něj nastat dvě situace:

1. Je proti alergenu "odolný" a další setkání se na jeho zdravotním stavu nijak neprojeví
2. Jeho imunitní systém už při prvním setkání s alergenem zareagoval, a následná reakce je tedy bouřlivější.

Odpověď lidského imunitního systému na setkání s alergenem ale ovlivňují i další okolnosti. Jednak je to celkový stav imunitního systému a také to, zda není člověk například ve stresu. Oslabený organismus, zejména jeho imunitní systém, na setkání s alergenem reaguje bouřlivěji. Narušená nebo oslabená obranyschopnost člověka totiž nedokáže dost dobře "rozpoznat", zda se jedná o neškodnou látku, či ne, a automaticky proti ní zareaguje. Taková reakce je pak daleko bouřlivější než u stejného člověka, který má imunitní systém v pořádku.

I psychika hraje u alergie roli

To samé platí i o psychickém oslabení, zejména při stresu nebo při depresích. Psychika má totiž silný vliv na lidský imunitní systém. To se projevuje nejen u alergií, ale například i u pacientů po operacích. Pacient, který myslí pozitivně, se v drtivé většině případů uzdraví daleko dříve než pacient v depresi nebo ve stresu. Je proto velmi důležité i u alergií dbát na správnou duševní hygienu, tj. dokázat se odreagovat a zbavit se stresu.

(kam)