Lumbální punkce
Publikováno: 1.6.2008
| Aktualizace: 13.10.2009
Po odběru se provádí laboratorní vyšetření
Kdy se vyšetření používá...
lumbální punkce se používá k odběru a laboratornímu rozboru Vašeho mozkomíšního moku. Provádí se při podezření na zánět nebo infekci centrálního nervového systému. Může se použít i k diagnostice krvácení při poranění hlavy a mozku. Vyšetření navrhuje a provádí neurolog, chirurg nebo internista.
K čemu vyšetření slouží...
Odběr mozkomíšního moku ukáže jeho vzhled a složení. Odhalí změny při zánětu, infekci, nádorovém onemocnění a krvácení. Pomáhá k diagnóze neurologických onemocnění (např. roztroušená skleróza). Na základě výsledků rozboru moku se lékař rozhoduje pro další léčbu. Opakované odběry slouží ke sledování postupu onemocnění nebo úspěšnosti léčby. Lumbální punkci je kromě odběru možné využít i k aplikaci léků nebo znecitlivujících látek do páteřního kanálu.
Co je k vyšetření potřeba...
Lumbální punkce se provádí pomocí punkční sady. Hlavní součástí je speciální dutá jehla. Její průsvit při zavádění vyplňuje kovové vlákno (mandren), které lze po zavedení vytáhnout. Mok se odebírá do zvláštní plastikové zkumavky s barevným uzávěrem. Místo punkce se před výkonem ošetří sterilizačním roztokem.
Jaký je princip...
Mozkomíšní mok je tekutina omývající mozek a míchu. Tvoří se v mozkových komorách, cirkuluje mozkovými a míšnímu obaly a vstřebává se do krve. Při různých onemocněních se mění jeho složení. Rozborem je možné zjistit jaké procesy probíhají v centrálním nervovém systému.
Jak se na vyšetření připravit...
Vyšetření nevyžaduje žádnou zvláštní přípravu. Je možné jej provést i ambulantně, ale obvyklejší je jeho provedení za hospitalizace. Po výkonu byste měli zůstat několik hodin ležet.
Jak vyšetření probíhá...
Před vyšetřením si odložíte oblečení z horní poloviny těla a otočíte se zády k lékaři. Lumbální punkce se může provést v sedě nebo v leže. Budete požádáni o maximální možné „vyhrbení“ zad a přitažení kolen k bradě. V této poloze se rozestoupí obratle a umožní snadnější zavedení punkční jehly. Lékař určí odpočítáním obratlových výběžků místo vpichu a potře jej sterilizačním roztokem. Natáhne si sterilní gumové rukavice a provede punkci. Vpich se provádí ve střední čáře mezi trnovým výběžkem 3. a 4. bederního obratle. Pomalým zasouváním se jehla dostane až do prostoru s mokem. Při proniknutí strukturami u páteřního kanálu je cítit změna odporu. To je signál pro vytažení mandrenu. Uvolní se průsvit jehly a z jejího konce začne odkapávat mozkomíšní mok. Ten se zachycuje do připravené zkumavky. Vyšetření není výrazně bolestivé. Dá se přirovnat k odběru krve. Mnoho lidí má strach z ochrnutí při „píchání do páteře“. Lumbální punkce se však provádí v oblasti kam již nezasahuje mícha a proto její poškození nehrozí.
Kdy bude výsledek...
Vzhled a barvu mozkomíšního moku může lékař zhodnotit okamžitě při punkci. Ostatní vyšetření se provádějí v laboratoři. Jejich výsledek je k dispozici do několika hodin nebo dní.
Co vyšetření ukáže...
Mozkomíšní mok je za normálních okolností průhledný a bezbarvý. Obsahuje malé množství bílkovin, cukrů a bílých krvinek. Je sterilní, to znamená, že v něm nejsou přítomny žádné bakterie. Růžově nebo tmavě hnědě zbarvený mok znamená krvácení. Zakalení vzbuzuje podezření na infekci. Zvýšená koncentrace bílkovin ukazuje na krvácení, zánět, nádor nebo poranění. Snížená koncentrace cukru (glukózy) je známkou bakteriální infekce. Při zánětu, infekci, krvácení nebo nádoru také dochází ke změně množství nebo zastoupení jednotlivých buněk v mozkomíšním moku.
Kam povedou další kroky...
Okamžitě po výkonu Vás lékař vyzve k tomu, abyste si lehli. Punkce může někdy vyvolat přechodné bolesti hlavy. Několikahodinový klid na lůžku může jejich vzniku předejít.
