Na Velikonoce pryč nemoce

Velikonoce jsou především významný křesťanský svátek - připomínají ukřižování a následné vzkříšení Ježíše Krista. Jsou však zároveň vyvrcholením doby zimního půstu a již od předkřesťanských dob představují předěl mezi zimou a jarem. V minulosti (a v některých oblastech i nyní) se v období Velikonoc prováděly rituály, které měly zajistit dobrou úrodu a celkovou prosperitu hospodářství.

Jak se lidé chránili dříve...

K Velikonocům se také váže několik známých i méně známých zvyků a obyčejů, které měly pomoci udržet zdraví po celý nadcházející rok. Ačkoliv máme modernější prostředky ke zvládání nemocí a k jejich předcházení, neuškodí si připomenout, jak se naši předkové chránili před banálními i smrtelně nebezpečnými chorobami včetně chřipky. Některé zvyky ostatně provádíme dodnes.

Skladba potravin je pro zdraví důležitá
Skladba potravin je pro zdraví důležitá

Mezi nejznámější patří pondělní velikonoční pomlázka. Stejně jako dříve se plete z vrbového proutí a zdobí se pentlemi. Na rozdíl od současnosti se však dříve nevyplácely jen ženy a dívky, ale často i chlapci a hospodářská zvířata. Věřilo se, že na každého, koho se mladý proutek dotkne, se z proutku přenese síla a zachová mu svěžest.

Sazometná středa - pašijová nit...

Rituály zajišťující zdraví však začínaly již v Pašijovém týdnu, tj. týdnu před Velikonoci. Ve středu se kromě velkého úklidu včetně vymetání komínů (podle některých pramenů odtud plyne název "Sazometná středa") v některých oblastech předla tzv. pašijová nit, která měla, zašita do oděvu, chránit před nemocemi, strašidly a blesky.

 

V zelený - zelení...

Na Zelený čtvrtek (podle zelené barvy kněžského roucha) se doporučovalo jíst zelenou stravu, což mělo přinést zdraví na celý rok. Kynuté jidášky spirálovitého tvaru, mazané medem, se jedly ráno nalačno, aby zajistily zdraví po celý rok a chránily proti včelím žihadlům a uštknutí.

A v pátek pěkně o hladu...

Velký pátek, den, kdy došlo podle křesťanské věrouky k ukřižování Krista, byl dnem půstu (tj. žádné maso, leda rybí), modliteb a rozjímání. Zároveň se věřilo, že koupání v proudící vodě na Velký pátek očistí od nemocí, muselo se to však stihnout před východem slunce.

Na boží hod...

Po Bílé sobotě, kdy končí půst a zvěstuje se Kristovo vzkříšení ("Velká noc"), následuje velikonoční neděle, Boží hod. Kromě oslav vzkříšení se na Boží hod jedly i nám známé velikonoční pokrmy - mazanec, nádivka, beránek, vařená vejce, ale také chléb a víno. Ty se ráno při mši světily, opět aby přinesly zdraví a ochránily před nemocemi.

(pat)

Líbí se vám článek?
0 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Kam dál
Naposledy čtené:
 
Doporučený článek:

Soutěž o krém BELOBAZA®

Belobaza je krém pro každodenní péči, ochranu a regeneraci suché, citlivé a podrážděné pokožky.

 celý článek

x