Nejen pilulky aneb Jak je to s hormonální antikoncepcí?
Proč tabletky nemusí být ta nejvhodnější varianta mezi antikoncepcemi, ač patří mezi ty nejznámější? A jak je to s dlouhodobým užíváním hormonální antikoncepce a pozdějším otěhotněním?
Aby antikoncepce doopravdy fungovala
Před nasazením antikoncepce je dobré zvážit nejen naši životní situaci, ale také vlastní „ochotu spolupráce”. Tím se myslí, jak moc je pro ženu náročné či komfortní užívat hormonální antikoncepci.
Typicky antikoncepce ve formě tabletek jsou na spolupráci náročné, protože žena musí pilulku pozřít každý den v obdobný čas. Hrozí tedy zapomenutí (a tím snížení účinnosti). Riziko otěhotnění se zvyšuje i užíváním antibiotik nebo při zažívacích problémech, kdy se tabletka nestihne dostatečně vstřebat. Vstřebávání hormonální antikoncepce v tabletkách také podléhá metabolismu jater, proto je tato forma oproti ostatním relativně zatěžující.
Další formy hormonální antikoncepce
- Náplasti a poševní kroužky se vyměňují po týdnu, a tak odpadá stres z denního užití. Hormony se do krevního oběhu dostanou přes kůži nebo poševní sliznici.
- Zavedené nitroděložní tělísko uvolňuje hormony přímo do sliznice dutiny děložní. Podle konkrétního tělíska ho můžeme bezpečně ponechat na místě 3 až 6 let. Uvolňování hormonů je postupné, takže bývá nejmenší problémy s nasazením i vysazením. Vyjmout se dá naprosto kdykoliv.
- Kdo se rozhodne pro injekce, musí každé 3 měsíce musí zajít k lékaři na novou aplikaci.
- Podkožní implantát se může ponechat až po dobu 3 let. V ČR není ale zatím dostupný.
Jak vybrat hormonální antikoncepci?
Hormonálních antikoncepcí je na trhu řada, liší se jednotlivými odvozeninami ve složení. Díky tomu můžeme vybrat antikoncepci, která bude třeba lépe zabírat na akné nebo kterou lze užívat při kojení.
Při výběru je vždy potřeba, aby lékař s ženou pohovořil detailně o jejím zdraví a stylu života. Je potřeba zvážit možná rizika v rodinné nebo osobní anamnéze, např. výskyt trombózy. Také se berou v potaz aktuální vyšetření a preference ženy ohledně užívání antikoncepce.
V hormonální antikoncepci se nacházejí hormony odvozené z estrogenů i gestagenů (tzv. kombinovaná hormonální antikoncepce) nebo hormony odvozené pouze od gestagenů (tzv. gestagenní antikoncepce). Náplasti a vaginální kroužky obsahují vždy kombinaci těchto hormonů, zatímco implantáty a injekce obsahují pouze gestageny. Tablety mohou mít složení kombinované i gestagenní.
Co vědět před zahájením antikoncepce?
Než začneme antikoncepci užívat, měly bychom být přesvědčené o své volbě. Je dobré se detailně poradit se svým gynekologem, abychom měly jistotu, že jsme vybraly správnou hormonální antikoncepci. Čím více pochybujeme o správné volbě, tím se zvedá riziko, že antikoncepci nebudeme snášet dobře – zejména psychicky.
Také je běžné, že první měsíce užívání HA neprobíhají úplně hladce. Zpočátku může docházet k nepravidelnému špinění, občas k výkyvům nálad či jiným dočasným změnám. Je potřeba být trpělivé k sobě samé a chápat, že tělo si musí s novými hormony „sednout”. Předem počítejme s tím, že něco takového může nastat. Neměly bychom tedy ukvapeně hned žádat gynekologa o změnu. Když dáme čas tělu na srovnání se s novým přípravkem, zpravidla do tří měsíců se tělo s antikoncepcí sžije.
To samozřejmě neplatí u akutní situace – alergie, náhlá změna vědomí, prudká bolest v končetině, zhoršení dýchání samozřejmě vyžadují okamžité vyhledání pohotovosti a vysazení antikoncepce. Naštěstí takové situace nastávají zřídka, zejména při užívání antikoncepce jinou než tabletovou formou.
Co se děje po vysazení antikoncepce?
Když běžnou hormonální antikoncepci vysadíme, tělo vyloučí poslední metabolity dodávaných hormonů zhruba do týdne. Pak už zůstává plně na své vlastní produkci a regulaci pohlavních hormonů.
Když žena užívá antikoncepci mnoho let, může trvat déle, než se obnoví osa mezi produkcí hormonů v mozku a reakcí vaječníků. Proto i menstruace může přicházet v prvním půlroce nepravidelně či vůbec. Tyto potíže se vyhýbají ženám, které zvolily nitroděložní tělísko – při vstřebávání hormonů z tělíska dochází k tak minimálnímu prostupu hormonu do krve, takže po celou dobu osa mezi mozkem a vaječníky zůstává nezasažená. Pokud tento stav trvá déle, je na místě situaci řešit s ošetřujícím gynekologem.
A co otěhotnění po vysazení antikoncepce?
Když ženy vysadí hormonální antikoncepci po dlouhých letech užívání, začnou naopak doufat, že je reprodukční zdraví nezradí. Užívání antikoncepce a mateřské plány spolu samozřejmě souvisí, nicméně dlouhodobé užívání antikoncepce nemá po chemické stránce na plodnost vliv. Proč se řadě žen nedaří otěhotnět po vysazení antikoncepce? Ať se nám to líbí nebo ne, naši plodnost ovlivňuje věk.
Všechna naše vajíčka, která kdy v životě můžeme vyprodukovat, prošla svou první částí vývoje už v děloze naší maminky. K otěhotnění potřebujeme hlavně kvalitní a zralé vajíčko. To vznikne tak, že pokračuje vývoj vajíčka připravený z doby před naším porodem a dozraje při ovulaci.
Kolem 34 let života dochází ke zhoršování kvality našich vajíček – proto se rozevírají nůžky mezi šancí otěhotnět a šancí porodit zdravé dítě. Kolem 40 let života se tyto křivky ještě více ohýbají a žádná antikoncepce nás tohoto faktu neuchrání. Moderní medicína dokáže pomocí asistované reprodukce skoro zázraky, ale mnohdy u žen po 40. roce s nutnou pomocí vajíček od dárkyně.
Závěrem
Hormonální antikoncepce patří ke nejspolehlivější metodě, jak se ochránit před nechtěným těhotenstvím. Na výběr máme řadu forem hormonální antikoncepce, a tak můžeme vybrat tu, která nám nejlépe vyhovuje. Při výběru je vždy potřeba znát svůj zdravotní stav a podrobně konzultovat možnosti se svým gynekologem. A na co dát pozor? Měly bychom si naplánovat užívání hormonální antikoncepce tak, abychom se nepřipravily o plodné roky života… v případě touhy otěhotnět se mohly brzy těšit z přírůstku.
