O klíšťata se zajímal už Aristoteles

Často dnes slýcháme o tom, že počet infikovaných klíšťat napříč Evropou roste a tím i počet onemocnění, která tito malí nepříjemní tvorové každoročně způsobí. Klíšťata a jejich infekce však provází lidstvo již odpradávna. Svědčí o tom i svérázné historické záznamy.

Klíšťata škodí už od starověku
Klíšťata škodí už od starověku

Klíšťata v lidské historii

V dnešní době je velmi nepravděpodobné, že nás na procházce v lese přepadne velký nebezpečný predátor. Na druhou stranu čeká v trávě a podrostu na svou příležitost také si „kousnout“ značné množství malých tvorečků. A nejen dnes, ale již v dávné historii byla tato snaha klíšťat nechvalně známá. Již na papyrovém svitku ze 16. století př. n. l. můžeme najít zmínky o nemoci, která byla pravděpodobně způsobena kousnutím klíštěte. A zhruba o století později se objevuje mezi egyptskými kresbami zvířat něco, co odborníci považují za „tři klíšťata zakousnutá do ucha hyeny“.

Klíšťata a Aristotelův zájem

Řecký filozof Aristoteles věnuje klíšťatům pozornost ve svém díle Historia Animalium. Mylně se sice domnívá, že klíšťata vznikají přímo z trávy, avšak pravdu má jistě v tom, že „klíšťata jsou nechutná parazitická zvířata“. Přestože naši předkové mohli mít jen stěží správnou představu o podstatě infekčních onemocnění a o způsobech jejich přenosu, klíšťata a jejich kousnutí byla již odpradávna považována za škodlivá. V některých dílech z římských dob můžeme objevit i recepty proti nemocem z kousnutí klíšťat, není však příliš pravděpodobné, že by s nimi tehdejší lékaři měli jakékoli větší úspěchy.

 

Ve srovnání s dobou starověkého Říma je naše situace přece jen o něco lepší a mnohé z nemocí přenášených klíšťaty jsme schopni léčit alespoň v případě, že se je podaří správně diagnostikovat. To ovšem není vždy snadné, protože dnes stejně jako v historii jsou klíšťata schopná přenášet celou škálu různých onemocnění.

Klíšťata nás mohou ohrozit pestrou škálou infekcí

Je až podivuhodné, kolik různých mikroorganismů dokáže přenášet tak malý a nezajímavý tvor, jakým je klíště. Do jeho výbavy patří viry, bakterie i paraziti, kteří mohou snadno infikovat člověka i zvířata a kromě Evropy působí problémy především v méně rozvinutých zemích subsaharské Afriky, Latinské Ameriky a Asie. Pokud však zůstaneme zaměřeni pouze na Evropu, i tam je možné se od klíšťat nakazit borreliózou, anaplasmózou, babesiózou, klíšťovou encefalitidou, ricketsiózou nebo krymsko-konžskou hemoragickou horečkou.

(vek)

Zdroj:
www.medscape.com

Líbí se vám článek?
0 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené:
Doporučený článek:

Soutěž o krém BELOBAZA®

Belobaza je krém pro každodenní péči, ochranu a regeneraci suché, citlivé a podrážděné pokožky.

 celý článek

x