Rodina versus zaměstnání – otázka současné ženy

  • Redakce uLékaře.cz
  • 18.1.2010
  • Aktualizace: 3.5.2013
  • Sexuálně
Každá žena může svůj způsob života zvolit podle svého svobodného rozhodnutí. Přestože se dnes mluví hlavně o tom, že je rozhodování mezi dětmi, respektive rodinou a kariérou pro ženu velmi náročné, stále existuje mnoho těch, pro které toto rozhodování nepředstavuje žádné dilema. Jednoznačně jsou nastaveny na volbu děti mít. A tak udělají cokoli, aby rodinu založily.
Rodina, či práce? Dilema mnoha žen
Rodina, či práce? Dilema mnoha žen

Na druhém pólu existuje nemálo žen, které natolik milují své zaměstnání a jsou si vědomy toho, kolik pracovního nasazení je v něm zapotřebí, že děti nechtějí. Jejich povolání pro ně představuje daleko větší uspokojení či naplnění než péče o rodinu.

Nicméně je také mnoho žen, které se nacházejí „někde mezi“: rodinu chtějí, ale zároveň si uvědomují, že nějakou dobu studovaly, že chtějí v životě dosáhnout i něčeho jiného než pouze vychovat děti. A také si velmi dobře uvědomují, že děti jednoho dne odejdou z domova a ony budou nuceny nějak si poradit s opět nabytým volným časem.

Nesmíme zapomenout ani na ženy, které by velmi rády zůstaly s dětmi doma déle, ale z finančních důvodů si to nemohou dovolit. Jak tedy najít optimální řešení?

Na úvod je třeba říci, že optimální řešení je pro každou ženu jiné a velmi těžko se dá situace paušalizovat či něco obecně nařizovat. Proto je často obtížné souhlasit s některými feministickými tlaky na zrovnoprávnění pohlaví, které například usilují o to, aby se žena a muž na mateřské střídali. To je jistě hezká snaha ve chvíli, kdy oba partneři po této situaci touží a zaměstnavatel to prostě neumožňuje.

Nicméně stále existuje mnoho párů – řekněme tradičních – kdy je žena na mateřské v roli rodinné pečovatelky opravdu spokojená a muži se zase zamlouvá možnost rozvíjet svoji kariéru. Takovým párům by nařízené střídání na mateřské přineslo spíše nepohodu a nespokojenost. Znovu se tedy vracíme k tomu, jak je důležité, aby rozhodnutí vycházelo z vlastních přání a potřeb. Už v delfské věštírně byl nad vchodem nápis Gnóthi Seautón neboli Poznej sám sebe.

Přestože ve starověké mytologii tento výrok znamenal spíše, že nikdo neunikne svému osudu, v dnešní tolik moderní době máme mnoho způsobů, jakými je možné naučit se znát svá přání, motivace, touhy a podle nich si zařídit svůj vlastní život.

Pro mnoho žen tedy není otázkou, zda mít či nemít rodinu nebo kariéru, ale jakým způsobem tyto dvě zásadní komponenty našich životů optimálně skloubit. V rámci poznávání sama sebe je zapotřebí vzít do úvahy to, čeho se v životě nechceme vzdát, a také to, čeho bychom následně více litovati. V psychologické terminologii nazýváme jednání, které není v souladu s přáním jedince, egodystonní, a naopak egosyntonní je takové chování, které v souladu s přáním jedince je, a tudíž nevytváří intrapsychický konflikt – to znamená, že člověk není sužován rozporem mezi tím, co chce jeho tělo, mysl a duše, a tím, co ve skutečnosti dělá.

V rámci poznávání sebe nesmíme zapomenout, že naše skutečné chování ovlivňují také naše ideály. Jedním z mnoha ideálů, kterým je sužováno mnoho žen a který je v nás pravděpodobně zakořeněn už pomalu jako určitý archetyp, je to, že ideální žena zvládne vše: péči o děti, domácnost i kariéru. A tak se mnoho žen nejen zabývá dilematem, jak dobře pečovat o děti, aby nestrádaly tím, že pracují, ale také tím, jak zvládnout stoprocentně péči o domácnost. A to je například činnost, na kterou si lze přizvat pomoc. Přesto je to pro mnoho žen stále obtížné – i když většinou to není otázka peněz, problém tkví v tom, že představa pomocnice na úklid či žehlení je pro ně prostě nemyslitelná.

Dalšími dvěma důležitými faktory, které ovlivňují naše rozhodnutí, je schopnost upřímnosti k sobě samému a schopnost vývoje. Pokud si člověk něco nalhává či podléhá modním trendům, různým předsudkům či tlakům svého okolí, nerozhodne se dobře a nebude se svou volbou spokojen. Podlehne-li nějakému nátlaku, ať už z jakéhokoli důvodu, bude se zmítat mezi skutečností a tím, co by opravdu chtěl.

 

Dále je zapotřebí svá přání a touhy korigovat podle toho, jak se vyvíjíme my sami, ale také naše okolí i situace, ve které se nacházíme. Naše přání jsou jiná na střední nebo vysoké škole, ihned po jejich absolvování a zcela jiná mohou být například po třicítce. Také samo dítě se vyvíjí a jeho nárok na náš čas, péči, a tedy určité sebeobětování a nesobecké podřízení se přáním dítěte je velmi závislé na jeho věku. A rovněž na uvědomění si faktu, že dítě velice rychle odroste a jeho dětství se už nikdy nebude opakovat. Některým ženám se doba první mateřské zdá neskutečně dlouhá, ale mnoho jich také zažilo tu změnu, kdy dítě okolo půl roku začíná komunikovat a každá chvíle nestrávená s ním je jako ukradená. Mnoho žen od dětí nerado odchází a spíše řeší situaci, jak vyjít finančně, aby mohly zůstat doma.

Ať už je doba jakkoli složitá, každá žena má možnost vlastního výběru, i když zvolení si jednoho či jiného způsobu nemusí být řešením ideálním:

  • Jít na mateřskou hned po škole a kariéru odsunout. Tato situace má velké výhody v tom, že je žena v ideálním věku na početí a porození dítěte. Je plná síly a energie a vytváří si nový životní styl spolu s manželem a dítětem, nikoli sama a s prací. Nicméně i tato volba může mít své nevýhody: návrat ke kariéře jako „nováček“, a přece již o několik let starší než čerství absolventi. V některých povoláních je třeba si dodělávat různá vzdělání (například atestace u lékařů), kdy na všechny kurzy a přípravy je pak o mnoho méně času, vždyť doma je rodina.
  • Odsunout mateřství na pozdější dobu. Žena stihne absolvovat všechny potřebné dovzdělávací aktivity, zažije určitou dobu praxe, takže návrat po mateřské nebude takovým skokem do neznáma. Nicméně i zde nohou být určité nevýhody: mateřství se stále více posouvá do věku, kdy už žena může mít s otěhotněním či těhotenstvím větší potíže a většinou již pak nemá možnost „stihnout“ více dětí. Dosavadní životní styl se velmi zažil, a pak jednoznačné nesobecké přizpůsobení se malému tvoru je pro mnoho žen velmi obtížné.
  • Mít děti a stále pracovat. Tato možnost má několik variant a velmi záleží na konkrétní ženě a konkrétní práci, jak se vše dá skloubit dohromady. Velmi také záleží na věku dítěte a počtu dětí v rodině. A také na tom, co vše chceme, aby bylo podle našich představ. Pokud máme na chod domácnosti a výchovu dětí velké nároky, pravděpodobně budeme muset většinu toho zajistit. Pokud se spokojíme s tím, že některé věci nebudou přesně podle našich představ, nebude nárok na čas tak velký, a přesto můžeme strávit s dětmi hodnotné chvíle a zažívat uspokojení.

Některé ženy raději pracují a s dětmi tráví méně času, nicméně chvíle s dítětem užívají aktivně a hodnotně, mají čas vyhrazený pouze pro dítě a věnují se pouze jemu. Tím si i oddechnou od každodenní pracovní činnosti. Ale jsou také ženy, které práce velmi rozptyluje, a tak raději nepracují a tráví s dětmi více času, i když někdy například v kuchyni a péčí spíše o teplo domova než přímo s dětmi. Obě varianty jsou možné a obě mohou být pro rodinu přínosné. Důležité je, aby v obou variantách se našla chvíle, kdy má matka čas výhradně na dítě či děti. A jistě také existují ještě další varianty, které zde nejsou uvedeny.

Zůstat doma s dětmi má jednu velkou výhodu – do tří let dítěte jsme schopni ovlivnit jeho výchovu. Do tří let mu můžeme láskyplně vštípit základní pravidla a naučit je, jak zvládat vztek, frustraci, bez toho, že dítě trpí nedostatkem blízkosti a lásky od mámy.

V pozdějších letech je už výchova mnohem obtížnější a u komplikovanějších povah může být odloučení od matky během prvních let života znát. V naší zemi máme stále ještě významně výhodné podmínky pro mateřství (zaměstnavatel platí půl roku mateřské a dále žena až do čtyř let věku pobírá rodičovský příspěvek, zaměstnavatel má také ze zákona do tří let věku dítěte povinnost zajistit ženě návrat zpět do zaměstnání), na rozdíl například od jiných západních zemí, kde délka mateřské dovolené je o mnoho kratší. Přesto stále pro mnoho rodin mateřská dovolená znamená, že otec musí domů přinést více peněz, aby si rodina udržela standard.

Dilema, které ženy v naší zemi řeší, tkví spíše v neochotě opustit vlastní kariéru než v nemožnosti legislativní. Dítě – ať chceme, nebo ne – zkrátka určitou oběť vyžaduje a je pouze na volbě každého z nás, kolik obětovat chceme (a také můžeme) a zda to bude pro dítě prospěšné, nebo bude strádat. Ani stoprocentní přítomnost matky nezaručí, že dítě bude milováno, zrovna tak není možné říci, že pokud dítě má na starosti chůva a matka přichází na omezenou dobu, dítě bude nutně deprivované. Při rozhodování kolik času vlastně dětem věnovat je možné si zkusit představit, kolik času, jestliže máte celý den, strávíte tím, že dítěti připomínáte nějaké povinnosti, za něco ho káráte, případně se s ním něco učíte, co zrovna není zcela bez komplikací.

A kolik času vám zbude na to si s ním popovídat o tom, co by ono samo chtělo, pohrát si s ním či vzít je někam, kam si přálo. Prvně popsaný čas se nezmenší tím, když budete méně doma, pravděpodobně dítě nebude poslušnější pouze proto, že čas spolu strávený máte omezený. To znamená, že krátit se bude pouze čas strávený pohodově.

Na závěr je tedy třeba poznamenat, že se v životě často dostaneme do situace, která prostě nemá dobré řešení. V určitých typech zaměstnání je asi velmi obtížné dosáhnout špičkové kariéry a rodinu nešidit (a tím možná v důsledku sama sebe). Lze se s tímto dilematem tedy vypořádat bez stresu? V mnoha případech asi ne. A ani nelze říci, co je objektivně správné. Snad jen že dítě v prvních letech života opravdu potřebuje cítit bezpečí, lásku a stálost zejména matky. Nicméně vyjádřit tuto lásku nějak kvantitativně nelze.

Pravděpodobně to každá matka cítí. A čím více lásky a péče a rozmazlování v podobě poskytování svého času (a tedy i možnosti vychovávat a dávat hranice bez úzkosti z toho, že teď dítěti nemůžu v něčem bránit, protože za chvíli musím odejít) dítěti poskytneme v prvních letech, tím samostatnější bude v letech pozdějších. A na mnohé z nás kariéra počká.

(hol)

Psáno pro Babyweb.cz
Líbí se vám článek?
-3 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené: