Statistika nuda je – o pásovém oparu má však zajímavé údaje

  • Redakce uLékaře.cz
  • 4.8.2015
  • Aktualizace: 5.8.2015
  • uLékaře.cz

Nikdy jste na čísla a procenta moc nebyli? Věřte, že v momentě, kdy jde o zdraví, začnou vám tyto údaje připadat nesmírně zajímavé. Stejně jako v případě možného vzniku pásového oparu.

Pásový opar je velmi časté onemocnění, které hrozí každému, kdo v dětství prodělal plané neštovice.
Pásový opar je velmi časté onemocnění, které hrozí každému, kdo v dětství prodělal plané neštovice.

Pásový opar je velmi časté onemocnění, které hrozí každému, kdo v dětství prodělal plané neštovice. Tedy 95 % dospělé populace. V průběhu života postihne opar až 30 % lidí, to znamená každého třetího. Tyto údaje byly opakovaně ověřovány a zajisté platí, jsou ale příliš obecné, a tak nám o skutečném nebezpečí vzniku nemoci mnoho neřeknou. Na to je potřeba jít trochu více do hloubky.

Každý rok se počítá

V minulosti proběhlo několik velkých studií, které si daly za cíl stanovit rizikové faktory pásového oparu – tedy to, co u lidí přispívá ke vzniku onemocnění. Výsledky byly jednoznačné: v první řadě je to věk. Pásovým oparem může onemocnět i dítě, ale s věkem pravděpodobnost propuknutí choroby vzrůstá. K prudkému vzestupu přitom dochází mezi 50. a 60. rokem života. Pak riziko stoupá dál a rychleji. Pásovým oparem každoročně onemocní:

  • pouze necelé jedno z 1000 dětí mladších 10 let,
  • 2,5 z 1000 dospělých mezi 20 a 50 lety,
  • 7,8 z 1000 lidí starších 50 let.

U těchto údajů je nesmírně důležité slůvko „každoročně“. Znamená totiž, že když budeme v rámci výzkumu jeden rok sledovat 1000 lidí starších 50 let, onemocní 8 z nich. Když ale budeme sledovat 500 lidí dva roky, rovněž jich za tu dobu onemocní 8. Stejně je to i s 250 lidmi sledovanými 3 roky a tak dále. Čím vyššího věku se tedy dožijeme, tím větší je u nás nebezpečí vzniku pásového oparu, neboť si můžeme představit, že osmdesátiletý člověk jako by v tomto „sledování“ byl už 30 let. Mezi jedinci, kteří se šťastně dožijí 85. narozenin, už pásový opar postihl nebo postihne každého druhého.

Roste i závažnost a komplikace

S věkem se zvyšuje nejen samotný výskyt pásového oparu. Vzrůstá i počet lidí, kterým po nemoci zůstanou obávané dlouhodobé následky – takzvaná postherpetická neuralgie. Jde o bolesti v místě zahojené vyrážky, jejichž závažnost sahá od nepříjemného svědění až po ostrou bodavou bolest. Například uznávaná studie britského lékaře Hope-Simpsona (který rovněž objevil, že pásový opar je důsledkem reaktivace viru planých neštovic) ukázala, že jeden měsíc po vyrážce bolest přetrvává u:

 
  • 0 % pacientů do 30 let,
  • 3–4 % nemocných do 49 let,
  • 21 % lidí mezi 60 a 69 lety,
  • 29 % jedinců mezi 70 a 79 lety,
  • 34 % pacientů nad 80 let.

Postherpetická neuralgie může odeznít po měsíci, po půl roce, ale může být i doživotní. V takovém případě zůstane člověk odkázán na léky proti bolesti. Nárůst výskytu i závažnosti pásového oparu ve stáří je způsoben oslabením imunity.

Zdroje: www.pasovyopar.cz

www.thelancet.com

cid.oxfordjournals.org

www.ncbi.nlm.nih.gov

en.wikipedia.org

 

Autor článku:

Lucie Kovářová

Odborný garant článku:

MUDr. Jiří Náhlovský

Líbí se vám článek?
-2 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené: