Tablety nebo injekce? Účinek léku ovlivňuje i jeho forma.
Zdraví prochází žaludkem
Naprostá většina léků proti osteoporóze se podává per os – ústy. První problém však přijde již za 6 vteřin – léčivo se totiž dostává do žaludku. V lačném stavu je tam velmi kyselo, pH dosahuje jen 1–2. Kyselé prostředí je důležité pro rozpuštění a následné vstřebání léčiva. Proto se mnohé léky (bisfosfonáty) podávají zásadně nalačno. Naopak předepsal-li vám lékař fluoridy, je dobré se před jejich užitím lehce najíst. Jinak dráždí žaludek. U bisfosfonátů je také důležité zůstat po podání alespoň 30 minut sedět či stát. Předejdete tak „pálení žáhy“.
Injekce jako méne příjemná alternativa
Ve sklence i v injekci
Důležitou složkou léčby jsou soli vápníku. Ty jsou nejdostupnější jako šumivé tablety. Protože vápník (a také hořčík) zvyšuje pH žaludku (snižuje kyselost), nesmí se užívat alespoň 2 hodiny před podáním jiného léku. Soli vápníku lze podat také do žíly. Jde sice o účinnější metodu, ale také poměrně rizikovou.
Nezbytné tuky
Pokud se užívají soli vápníku, často se doplňují vitamínem D. Ten lze podat ústy (kapky, kapsle) nebo nitrosvalovou injekcí. Protože je vitamín D rozpustný v tucích, musí naše tělo umět tuky dobře trávit, aby dodaný vitamín D mohlo vstřebat ze střeva a využít. Pokud tomu tak není (při vrozené poruše trávení tuků nebo při nemocech jater a žlučových cest), použijí se injekce do svalu.
Pohodlný sprej
Vcelku netradičně se podává lososí kalcitonin, hormon, který brání "ujídání" trámčité kosti osteoklasty. Lososí kalcitonin – zvaný také salcatonin – se stříká sprejem do nosu. Z bohatě prokrvené sliznice se totiž dobře a rychle vstřebává. A kdo by nedal přednost šplíchnutí do nosní dírky před injekcí, že?
Paleta léků na osteoporózu a způsobů jejich podání je vskutku pestrá. Při dobré spolupráci s lékařem může být dokonce "ušitá na míru". Jen taková léčba totiž přinese pacientovi maximální efekt.
(ela)
Zdroj: Lincová, Farghali et al.: Základní a aplikovaná farmakologie, Galén, 2007
