Toxoplazmóza je nebezpečná pro těhotné ženy
Toxoplazmóza je parazitární onemocnění, které má spousta z nás v sobě, ale neohrožuje nás na životě. Úplně jinak tomu ale může být u těhotných žen, u nichž jeho působením může dojít k potratu nebo různému stupni poškození plodu.
Nakažen toxoplazmózou může být každý pátý
Data ukazují, že Toxoplasma gondii je u lidí velmi častý parazit. Udává se, že zhruba každý pátý jedinec se s ním setkal. U většiny nakažených lidí se jedná o bezpříznakové onemocnění nebo má akutní fáze infekce pouze mírné příznaky zvýšené teploty či zduření mízních uzlin. Po odeznění akutní fáze nastává chronická/latentní fáze. Parazit v nás zůstává (do konce života) uzavřený v tzv. tkáňových cystách, kde u jedince s dobře fungující imunitou neškodí. Člověk je pro parazita takovým bludným mezihostitelem, jelikož šance pozření kočkovitou šelmou a dokončení jeho vývojového cyklu je v našich podmínkách téměř nulová.
Nákaza plodu přes placentu matky
Nejčastější způsob nákazy je tzv. alimentární cestou, nakazit se lze pozřením oocyst vycházejících s trusem koček nebo merogoniálních vývojových stádií parazita ze svaloviny mezihostitele. Poslední možná cesta přenosu je kongenitální, tj. přes placentu z nakažené matky na plod dítěte. K tomu však dochází, jen pokud se matka nakazí parazitem během těhotenství. Pokud se s toxoplazmózou setkala před otěhotněním, infekce je již v chronické fázi a k přenosu přes placentu nedochází. Jestliže se budoucí matka nakazí během těhotenství, nemusí to vždy znamenat tragédii ve formě poškození plodu či potratu. Závisí to na mnoha faktorech:
- Na čase, tedy v jaké fázi těhotenství se žena nakazila. Nejvyšší pravděpodobnost závažného poškození plodu, často neslučitelného s jeho dalším vývojem, je v prvním trimestru těhotenství. Na druhou stranu riziko přenosu v prvním trimestru je nízké, stoupá se stupněm těhotenství.
- Na infekční dávce.
- Na kmenu daného parazita.
- Na imunitním stavu nastávající matky.
Prevence nákazy a testování v ČR
Žena by měla být vyšetřena na samém počátku těhotenství, a pokud se s parazitem dosud nesetkala (nemá proti němu protilátky), měla by dodržovat hygienická opatření omezující možnost nákazy. V ČR se testování těhotných na protilátky proti Toxoplasma gondii standardně neprovádí, není to obsaženo v základních doporučených postupech, avšak rozhodnutí je na gynekologovi a pojišťovna by měla diagnostické vyšetření proplatit.
Vzhledem k tomu, že se nejčastěji nakazíme pozřením svaloviny jiného hostitele, žena by se měla vyhnout konzumaci syrového nebo dostatečně tepelně nezpracovaného masa. Nákaza oocystami kočky je také možná, především potřísněnou potravou. Oocysty však musí být několik dní na vzduchu, než se stanou infekční, za předpokladu, že kočičí stolici pravidelně likvidujeme, je proto možnost nákazy od domácího mazlíčka je téměř nulová. Cysty jsou však velice odolné a je možné se jimi infikovat i po roce, a tak se s toxoplazmózou může setkat i člověk, který sám není chovatelem koček, ale např. se setkal se zeleninou přihnojovanou půdou, kde byl zahrabán kočičí exkrement.
Příznaky toxoplazmózy a jejich léčba
Pokud přeci jen dojde k jejímu přenosu přes placentu, může (ale nemusí) následovat široké spektrum postižení plodu projevující se ne vždy ihned u novorozence, ale i v pozdějším věku dítěte. U lehčích případů se jedná o oční formu toxoplazmózy, ale může docházet také např. k hydrocefalu, mikrocefalii, intrakraniální kalcifikaci, slepotě či postižení sluchu. K léčbě jsou nejčastěji používány sulfonamidy či antimalarika pyrimethaminu.
(leš)
Zdroje:
Kota AS, Shabbir N. Congenital toxoplasmosis. StatPearls 2019. StatPearls: Treasure Island, 2019.
Votýpka J. a kol. O parazitech a lidech. Triton: Praha, 2018.
http://www.szu.cz/publikace/data
https://www.wikiskripta.eu/w/Kongenit%C3%A1ln%C3%AD_toxoplazm%C3%B3za
