Vědci objevili molekulu, která dokáže „vyhladovět“ rakovinu plic

Američtí vědci objevili nečekané souvislosti mezi zdánlivě zcela odlišnými věcmi: zjistili, jak spolu souvisí cukr, rakovina plic a závislost na dýchacích přístrojích. Jejich společným jmenovatelem je mrňavá, ale důležitá molekula s dlouhým názvem „microRNA-320a“.

Zhoubné nádory využívají k urychlení svého růstu energii z cukrů
Zhoubné nádory využívají k urychlení svého růstu energii z cukrů

Glykolýza – továrna na energii pro hodné i zlé buňky

Podle nových zjištění se molekula microRNA-320a podílí na kontrole glykolýzy, metabolického pochodu, který v našem těle spaluje cukry přijaté v potravě. Bohužel energie vznikající spalováním cukrů nemusí sloužit jen k pohonu našeho mozku nebo svalů, ale u lidí s rakovinou ji často dovedně využívají také zhoubné nádory k urychlení svého růstu. Na druhou stranu omezení glykolýzy v nepoužívaných svalech vede k jejich ochabování a týká se to také bránice, nejdůležitějšího dýchacího svalu, který výrazně ochabuje u lidí dlouhodobě napojených na dýchací přístroje.

Jak řídit příděl cukru podle aktuální potřeby

Tím, že vědci objevili molekulu microRNA-320a a její důležitou roli při kontrole glykolýzy, se jim otevřely nové možnosti, jak „vypínat a zapínat“ spalování cukrů v různých částech těla podle potřeby. Kdyby se například podařilo glykolýzu ve zhoubném nádoru vypnout, nádor by přišel o významný zdroj energie a musel by výrazně omezit svůj růst. Tento postup má prý značné vyhlídky na úspěch především u rakoviny plic.

Na druhou stranu může být někdy žádoucí snažit se udržet glykolýzu zapnutou: lidem připoutaným k dýchacímu přístroji by velmi ulehčilo rekonvalescenci a pozdější odvykání od přístroje, kdyby jejich bránice byla stále v dobré kondici právě díky intenzivní glykolýze. Ta se za normálních okolností zeslabuje, protože tělo považuje momentálně nečinný sval za nepotřebný a snižuje mu příděl energie.

(vek)

Zdroj: www.medicalnewstoday.com

Autor článku:

MUDr. Mgr. Helena Janíčková Ph.D.

Specializace: neurologie

Lékařka je vědeckým pracovníkem v oblasti neurověd. Působila ve Fyziologickém ústavu Akademie věd ČR, nyní je v rámci post-doktorandského studia v Kanadě.

Líbí se vám článek?
+14 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené:
Doporučený článek:

Soutěžte s Belcurou

 celý článek
Doporučený článek:

Soutěžte s Belcurou

Atopická, suchá nebo podrážděná pokožka bezesporu vyžaduje důslednou péči. Svědění v těchto případech dokáže být velice nepříjemné. Kůže je navíc zranitelná a náchylnější k...  celý článek

x