Kolaps

Dobrý den,můj problém začal loni v září. Bolelo mě jeden den levé oko při pohybu, následně mě brněla levá dlaň a levé chodidlo. Zakopávala jsem, netrefovala jsem se levou rukou,byla jsem velmi unavená. Něco podobného jsem zažila před 20ti lety,tehdy to uzavřeli jako retrobulbární neuritidu a susp. RS. Po několika letech mě vyřadili ze sledování. Nyní jsem opět absolvovala neurologa, MR, LP, EP. Na MR mi našli malý meningeom, na EP pomalejší vedení nervu P oka,zřejmě jizva po prodělaném zánětu. Závěr-bez nutnosti léčby, psychosomatická příčina. Od listopadu jsem v PN,první měsíc jsem jen vegetovala. Nemohla jsem ani řídit auto, točila se mi hlava. Nemohla jsem do obchodu, číst, špatně jsem slyšela... Postupně se to zlepšuje. Týden beru Triticco, navštívila jsem psychiatričku a ta mi řekla, že pokud se chci vrátit do práce, musím se léčit. Doma je mi úplně dobře, fyzická práce mi nevadí. Ale stačí početnější návštěva nebo nákup v supermarketu a začne se mi vlnit před očima, přestávám slyšet,někdy je mi až na zvracení. Neumím si představit,že půjdu do práce-pracuji jako sestra na dětském obvodě. Nevím,co víc ještě můžu udělat kromě antidepresiv-čekám,že začnou působit,zatím už aspoň třetí den spím celou noc. Děkuji za odpověď Jana J.

Odpověď odborníka:

Dobrý den, Jano. Opisujete mnoho tělesných symptomů a vyšetření - bohužel jim nerozumím resp. neumím posoudit Váš tělesný stav. Nicméně, protože medicína nenašla vážnější fyzickou poruchu, a Vaše příznaky se objevují a mizí v závislosti na sociálním prostředí, je dost dobře možné, že jsou psychického původu - že jde o "převlečené" pocity. Bohužel právě proto není dobře vidět, co jsou zač (a když neznáme příčinu problému, těžko se řeší). Prvním krokem tedy bude odhalit pocity, které možná stojí za Vašimi tělesnými obtížemi. Tyto vaše obtíže (nevolnost, poruchy sluchu a vidění) připomínají vyjádření odporu vůči něčemu (práce? lidé obecně?), ale takhle přes internet je to jen fantazírování. Doporučuji Vám návštěvu psychologa, se kterým si Vaše pocity ujasníte a vypořádáte se s nimi (naučíte se je pojmenovat, vyjádřit, prožít konstruktivně a ne "oklikou přes tělo"). Možná bude potřeba i jistá změna ve Vašem životním stylu. Ničeho z toho se ale nemusíte bát, po malých krocích a s asistencí to určitě zvládnete. Ještě technická poznámka, možná víte že k psychologovi (lépe řečeno k psychoterapeutovi) můžete jít buď k soukromému a placenému, nebo si od obvodního lékaře vyžádat doporučení a vyhledat „klinického psychologa“ (dělá na pojišťovnu, většinou se ale pár týdnů čeká na termín). Držím Vám palce.

Vladimír Marček, Ph.D.
Vladimír Marček, Ph.D.

Specializace: Psychologie
Pracoviště: Psychologické služby, Brno

 
Líbí se vám odpověď?
+2 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené:
Doporučený článek:

Soutěžte s Belcurou

 celý článek
Doporučený článek:

Soutěžte s Belcurou

Atopická, suchá nebo podrážděná pokožka bezesporu vyžaduje důslednou péči. Svědění v těchto případech dokáže být velice nepříjemné. Kůže je navíc zranitelná a náchylnější k...  celý článek

x