Odhaleny geny zodpovědné za rezistenci k tamoxifenu
Přestože je hormonální terapie v léčbě hormondependentních karcinomů prsu velmi účinná, časem se na použitá farmaka vyvíjí rezistence. Nyní se však podařilo identifikovat sadu sedmi genů, které mohou být za vznik rezistencí a nárůst agresivity nádorů zodpovědné.
Většina karcinomů prsu exprimuje receptory na estrogen (ER+). Velké množství těchto hormondependentních nádorů dobře reaguje na antiestrogenovou léčbu tamoxifenem. Přibližně u poloviny pacientů je zaznamenán přínos podávání tamoxifenu, avšak nádor se ve velké většině případů časem stane rezistentním na tuto léčbu.
#IMG#Autoři pomocí funkčního testu studovali, které geny jsou zodpovědné za rezistenci na tamoxifen. Nejprve vystavili lidské estrogendependentní buňky karcinomu prsu z linie ZR-75 inzerční mutagenezi za použití retrovirů. Poté je nechali růst v prostředí s obsahem 4-hydroxy-tamoxifenu. Takto se jim podařilo identifikovat sedm genů, které nesou označení AKT1, AKT2, BCAR1, BCAR3, EGFR, GRB7 a TRERF1. O některých z nich je již známo, že mají v rezistenci na tamoxifen určitý význam.
Vědci také hodnotili nádorovou agresivitu u 413 pacientek s chirurgicky odstraněným primárním karcinomem prsu, které zatím nebyly léčeny systémovou terapií. Zjistili přitom, že tři z identifikovaných genů (AKT2, EGFR, TRERF1) byly nezávislými faktory pro vyšší agresivitu nádoru.
Popsaná zjištění jsou důležitými stupni na cestě k individualizované a přesně cílené léčbě karcinomů prsu. Schopnost identifikovat geny zodpovědné za rezistenci na tamoxifen může být důležitá v léčebném přístupu k pacientům, u kterých po léčbě tímto preparátem dojde k relapsu onemocnění.
(jin)
Zdroj: American Association for Cancer Research (AACR) 2008 Annual Meeting: Abstrakt 1582. Prezentováno 13. 4. 2008 v San Diegu, Kalifornie, USA.