Jaká jsou specifika revmatických onemocnění u pacientů s lupénkou?

Onemocnění pojmenované psoriatická artritida (zánět kloubů spojený s lupénkou, PsA) se vyskytuje podle výsledků různých studií až u 4 z 10 lupénkářů. Ve většině případů se u nemocných jako první objeví problémy s kůží. Ty ale mohou být nenápadné –⁠⁠⁠⁠⁠ v místech, jako je vlasová pokrývka hlavy nebo oblast mezi hýžděmi. V některých případech dojde k rozvoji kožních a kloubních projevů v průběhu jediného roku. Zánět kloubů bývá prvním projevem lupénky vzácněji.

Při přetrvávajícím otoku kloubu po úrazu je nutné zpozornět

Za onemocnění lupénkou i PsA stojí z velké míry genetické vlivy. Neblahou roli může sehrát i infekční onemocnění. Zajímavé je, že asi u desetiny pacientů rozvoji kloubních potíží předchází trauma. Většinou se jedná o úraz kloubu, ale za trauma je v řadě případů možné považovat i velké psychické vypětí. Každopádně⁠⁠⁠⁠⁠ pokud po proběhlém úrazu kloubu u nemocného s lupénkou nemizí otok kloubu, může se jednat o první projev PsA. Vliv traumatu na rozvoj zánětu kloubu je totiž u lupénkářů mnohem významnější než u jiných revmatiků.

Charakteristiké znaky artritidy u lupénkářů 

Čím se revmatická onemocnění u lupenkářů vyznačují:

• Při lupénce postihující nehty se objevuje postižení kloubů mezi posledním a konečným článkem prstů na rukou (takzvaných distálních interfalangeálních kloubů).
• Typické je také namodralé zbarvení kůže nad zaníceným kloubem, které je důležité odlišit od bakteriálního zánětu kloubu a dny.
• Výjimkou nejsou ani teleskopické prsty, které u pokročilých forem PsA mohou vést k destrukci kloubů a zkrácení článků prstů do takové míry, že dojde k výrazné deformaci prstů, v důsledku čehož může mít daný jedinec zhoršenou funkci ruky, a tím omezené pracovní zařazení.

Zpočátku klouby vůbec bolet nemusí

Prvním projevem je nejčastěji rozvoj zánětu v místě, kde se šlacha, vaz nebo kloubní pouzdro upíná na kost. Postiženého jedince bolí různé části těla, jako jsou pánev, záda, hýždě, pata nebo hrudník, ale bolestmi kloubů netrpí. To může být pro vyšetřujícího specialistu zavádějící, dokud neprovede podrobné vyšetření s využitím moderních zobrazovacích metod, jako vysokofrekvenčním ultrazvukem s barevným odlišením (dopplerovským ultrazvukem) nebo magnetickou rezonancí. Výsledky vyšetření prokážou zánět kosti a přilehlého vaziva. Někdy může vlivem zánětlivého postižení vazivového aparátu dojít k otoku celého prstu. Postupem času zánět postihuje jeden nebo jen několik málo kloubů (méně než pět), typicky se jedná o malé nebo středně velké klouby (klouby ruky, nohy, zápěstí či kolenní kloub). U formy zasahující větší počet kloubů se nález stává symetričtějším. Obvyklé je také postižení páteře.

Další onemocnění spojená s psoriatickým zánětem kloubů

Psoriatická artritida se bohužel neomezuje pouze na oblast pohybového aparátu, často se k ní vážou další onemocnění (komorbidity). Zvláště závažné je její spojení se srdečně-cévními chorobami vzniklými na podkladě kornatění tepen (ateroskleróz), mezi které patří srdeční infarkt, angina pectoris nebo vysoký krevní tlak. Ty se u lupénkářů vyskytují významně častěji než u ostatní populace a ve svém důsledku mohou vést k jejich předčasnému úmrtí.

Lupénka ve spojení s dalšími přidruženými chorobami, zejména s obezitou, navozuje zánětlivý stav organismu. Ten vede k takzvanému psoriatickému (lupénkovému) pochodu, který způsobuje kornatění tepen. Řada pacientů se PsA má diagnózu metabolického syndromu (kombinaci obezity, vysokého krevního tlaku a cholesterolu, někdy i cukrovky). Výskyt očních zánětů se vyskytuje až u 30 % pacientů. Také zánětlivé onemocnění střev (Crohnova choroba) se u lupénkářů objevuje 7× častěji než u bežné populace.

(sliv)

Zdroje a použitá literatura:

Pavelka K, Vencovský J, Horák P, Šenolt L, Mann H, Štěpán J a kol. Revmatologie. 2., aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Maxdorf, 2018.

https://www.solen.cz/artkey/int-200909-0007_Psoriaticka_artritida-novejsi_poznatky_o_patogenezi_prognoze_hodnoceni_a_terapii.php

https://www.medicinapropraxi.cz/artkey/med-200703-0005_Psoriaticka_artritida_v_ambulanci_praktickeho_lekare.php