#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS#
Přihlásit se Přihlásit se přes Facebook

Zapomenuté heslo

Nemáte účet? Registrujte se

Vytvořit nový účet uLékaře.cz

Připojte se do komunity uLékaře.cz a získejte přístup k historii všech svých dotazů a odpovědí.
Již máte účet? Přihlaste se zde

Máte Facebook? Ušetřete si čas a jednoduše se přihlaste skrz něj.

Přihlásit se přes Facebook
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Chcete se přihlásit? Přihlaste se zde
Nemáte účet? Registrujte se

Vliv pasivního kouření na zhoršení kognitivních funkcí

Odvykání kouření 19.6.2009

Aktivní kouření patří mezi rizikové faktory zhoršení kognitivních funkcí a demence.

Otázkou, zdali je tomu podobně i u kouření pasivního, se zabývala studie publikovaná v lékařském časopise BMJ v únoru roku 2009.

Metodika studie

Studie se zúčastnilo 4 809 nekuřáků, kteří neužívali žádné jiné nikotinové produkty. Jako biomarker pasivního kouření byl využit kotinin (metabolit nikotinu), jehož koncentrace byla stanovena ze slin účastníků pomocí plynové chromatografie. Mezi kognitivní funkce, jejichž úroveň byla zkoumána, patří pozornost, rychlost zpracování informací, orientace v čase, verbální paměť, prospektivní paměť, počty a sémantická slovní produkce. Sumací výsledků jednotlivých testů vzniklo celkové skóre charakterizující stupeň kognitivních funkcí.

Výsledky studie

Výsledky ukázaly, že subjekty s vysokou koncentrací kotininu ve slinách (0,8–13,5 ng/ml) měly častěji vyšší kognitivní deficit než ti s koncentrací nízkou nebo nulovou (0,0–0,1 ng/ml) – poměr šancí (odds ratio) dosahoval 1,44. Slabým místem studie se však zdá být využití samotného kotininu. Ten je sice vynikajícím biomarkerem pasivního kouření v současnosti, nereflektuje ale expozici nikotinu v delším časovém období, kdy se kognitivní deficit typicky rozvíjí.

Mechanismus vzniku kognitivního deficitu

Podstatou skutečnosti, že má pasivní kouření pravděpodobně vliv na zhoršení kognitivních funkcí, se zdá být spojitost s kardiovaskulárními chorobami, pro které rizikovým faktorem nepochybně je. Pasivní kouření stejně jako to aktivní může vést k endoteliální dysfunkci, trombóze, ateroskleróze či vazospazmům s následnou ischemií mozkové tkáně. A právě nedostatečné prokrvení mozku je patogenetickým podkladem pro zhoršení kognitivních funkcí.

Studie prokázala souvislost pasivního kouření s vyšším rizikem vzniku demence a snížení kognitivních schopností. Toto riziko je tím vyšší, čím vyšší je expozice nikotinu, která se odráží v koncentraci kotininu ve slinách.

(veri)

Zdroj: David J. Llewellyn, Iain A. Lang, Kenneth M. Langa, Felix Naughton and Fiona E. Matthews: Exposure to secondhand smoke and cognitive impairment in non-smokers: national cross sectional study with cotinine measurement, BMJ 2009; 338: b462.

Doporučujeme

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS##MICRODATA#