Hypertrofická obstrukční kardiomyopatie – je k dispozici její dlouhodobé řešení?

Základní léčebné metody obstrukční HCM jsme již v přehledu sepsali v předchozích článcích. Pro zopakování tedy pouze připomínáme, že vedle dodržování doporučených režimových opatření a úpravy životního stylu se v léčbě nabízí především: 

1. užívání vhodných léků – ať už jde o klasické léky dlouhodobě užívané u srdečních nemocí, či nově vyvíjené léky určené speciálně pro obstrukční HCM,
2. podstoupení různých výkonů – od alkoholové septální ablace přes septální myektomii až po transplantaci srdce.

Typ léčby by měl být zvolen individuálně na základě zdravotního stavu a příznaků pacienta.

Léky na srdeční onemocnění potlačí nepříjemné příznaky nemoci

Dle současných doporučení se v léčbě obstrukční HCM nejčastěji užívají léky, které můžeme vídat i při léčbě jiných srdečních onemocnění. Mezi tyto takzvaně neselektivní léky patří například ty ze skupin betablokátorů, blokátorů kalciových kanálů nebo antiarytmik. Tato léčba se obvykle volí u osob, které mají příznaky způsobené zhoršeným vypuzováním krve z levé srdeční komory. Může se jednat například o dušnost, sníženou toleranci zátěže, poruchy vědomí či bolesti na hrudi. Výše uvedené léky mohou působit proti výskytu těchto příznaků, k úplnému odeznění obtíží však dochází pouze u části nemocných. 

Průtok krve srdcem lze zlepšit speciálními chirurgickými výkony

Pokud léčba neselektivními léky nepřináší dostatečný efekt, mají lékaři v záloze další možnosti. Při splnění určitých kritérií se u pacientů doporučuje buďto provedení chirurgického (tzv. septální myektomie) či katétrového výkonu (tzv. alkoholové septální ablace). V porovnání s tabletovou léčbou jsou již tyto zákroky spojeny s určitými riziky srovnatelnými s ostatními chirurgickými či katetrizačními výkony, které jsou tzv. invazivní, tedy je u nich nutné vniknout do těla, a proto by je mělo provádět specializované pracoviště. Na druhou stranu v rukou profesionálů jsou oba výkony relativně bezpečné a mají dobrý efekt.

• V případě septální myektomie je nutné operačně odstranit část ztluštěné svaloviny, která způsobuje překážku v toku krve, čímž dochází k odeznění nepříjemných příznaků. Komplikace nastávají pouze v minimálním množství případů, efekt bývá dlouhodobý a pouze zřídka je nutné tuto operaci u pacienta zopakovat.
• U alkoholové septální ablace se katetrizační metodou aplikuje do srdečních cév malé množství alkoholu, čímž se zničí část ztluštěné srdeční svaloviny a tím se uvolní prostor pro tok krve ze srdce do oběhu. Dlouhodobé výsledky výkonu jsou také velmi dobré. U pacientů nedochází ke zhoršení funkce levé komory ani ke zvýšenému riziku komorových poruch srdečního rytmu a dlouhodobé přežívání je v tomto případě obdobné jako u běžné populace srovnatelné věkem a pohlavím.

Velké naděje se vkládají do nových léků

Ačkoliv by se zdálo, že možností léčby se u obstrukční HCM nabízí poměrně dost, značné úsilí bylo zaměřeno na nalezení léků, které by byly určeny přímo k léčbě obstrukční HCM. Vyvinutí nového léku bývá obtížným úkolem, protože přípravek musí projít přísnými studiemi a měl by být pacienty co nejlépe snášen. Je dobrou zprávou, že právě léky zaměřené na příčinu obstrukční HCM již vstupují na trh a začínají doplňovat zavedené léčebné postupy.

(viv)

CV-CZ-2300009

Zdroje a použitá literatura:

Palandri C., Santini L., Argirò A., Margara F., Doste R., Bueno-Orovio A., Olivotto I., Coppini R. Pharmacological Management of Hypertrophic Cardiomyopathy: From Bench to Bedside. Drugs 2022 Jun; 82 (8): 889–912; doi: 10.1007/s40265-022-01728-w. Epub 2022 Jun 13. PMID: 35696053; PMCID: PMC9209358.

Smedira N. G., Lytle B. W., Lever H. M., Rajeswaran J., Krishnaswamy G., Kaple R. K., Dolney D. O., Blackstone E. H. Current effectiveness and risks of isolated septal myectomy for hypertrophic obstructive cardiomyopathy. Ann Thorac Surg 2008 Jan; 85 (1): 127–33; doi: 10.1016/j.athoracsur.2007.07.063. PMID: 18154797.

Veselka J. et al. Short- and long-term outcomes of alcohol septal ablation for hypertrophic obstructive cardiomyopathy in patients with mild left ventricular hypertrophy: a propensity score matching analysis, European Heart Journal, Volume 40, Issue 21, 1 June 2019: 1681–1687, https://doi.org/10.1093/eurheartj/ehz110.

Výše uvedený obsah článku je schválený klientem. Vše ostatní na této stránce není součástí klientského obsahu.