Wheezing a časná senzitizace alergenem jako známky rozvoje astmatu
Děti, které mají v pěti letech věku epizody wheezingu (hvízdavého dýchání), ovšem bez jakýchkoliv známek alergie, mají jen velmi malou pravděpodobnost rozvoje astmatu či poškození plicních funkcí. Naopak získají-li malé děti již ve věku tří let přecitlivělost na celoročně se vyskytující alergeny a jsou-li jim vystaveny i nadále, riziko astmatu a evidentní poruchy plicních funkcí ve školním věku je u nich veliké. Vyplývá to ze zprávy německých lékařů, publikované v srpnovém vydání odborného časopisu Lancet.
V roce 1990 tým doktorky Sabriny Illi z Dětského oddělení fakultní nemocnice v Mnichově získal do studie 499 novorozenců s rizikem atopie (zvýšená hladiny IgE v pupečníkové krvi a/nebo alespoň dva rodinní příslušníci s atopií) a 815 novorozených dětí bez těchto rizikových faktorů. Výzkumníci všem těmto dětem ve věku 3, 6, 7 a 10 let měřili specifické IgE protilátky, přičemž za časnou senzitizaci byla hodnocena hladina na 0,35 kU/l či vyšší ve věku tří let. Časná senzitizace na celoročně se vyskytující alergeny (roztočí, kočičí a psí) byla rizikovým faktorem pro snížené plicní funkce ve školním věku, zatímco senzitizace po třetím roce života již měla mnohem menší dopad.
Po pěti letech u neatopických dětí wheezing vymizel, zatímco u atopiků symptomy přetrvávaly beze změny (minimálně do sledovací kontroly prováděné ve třináctém roce života). Mezi sedmým a třináctým rokem byly u dětí s atopií a wheezingem všechny ukazatele plicních funkcí významně horší než u dětí jen s wheezingem (p Lancet 2006;368:733-743, 763-770.