Deprese
Dobrý den,
je mi 19 let; už dlouhodobě (cca 2 roky) jsem velmi unavená, neschopná udržet pozornost a soustředit se; ráno jsem neschopná se vzbudit - pokud opravdu nemusím, tak z postele vylezu nejdřív v 11 hodin a v průběhu dne stále polehávám a často znovu usnu; nic mě nebaví a nemám chuť cokoli dělat, žádnou motivaci; také jsem za tu dobu přibrala necelých 10 kg. Už si ani nepamatuji, kdy jsem se cítila šťastná.
Také trpím pocitem viny, obzvlášť když přijde náročnější období, kdy se mám například učit na test, když jde o něco důležitého. Teď jsem v prvním ročníku na vysoké škole. Na střední škole jsem se až na výjimky neučila, chodila do školy, jen abych splnila docházku. Tu nechuť jsem si vždy odůvodňovala tím, že mě nic z toho, co se učíme nezajímá a že až budu na vysoké škole, že se to změní, protože už budu dělat to, co chci. To se ale nezměnilo, spíš je to ještě horší, kvůli volnějšímu stylu vysoké školy, kdy přednášky nejsou povinné a do školy musím jen párkrát do týdne, nemám žádný pravidelný režim a tím méně toho dělám a tím jsou mé stavy horší.
Také jsem dřív sportovala, ráda jsem běhala a cvičila jogu, ale už mě to nebaví a nedokážu opět začít, přestože vím, že to má na mě pozitivní vliv. Celkově nedělám nic, co opravdu nutně nemusím. Občas je mi lépe, ale to netrvá déle než jeden den. Když už se mi daří a třeba se chvíli dokážu soustředit a mít jasnou mysl, tak to celé většinou zkazí úplná maličkost.
Jedinou mou oporou jsou kamarádi, protože když jsem s nimi, tak se směju a alespoň na to všechno na chvíli zapomenu. To mi sice zvedne náladu, ale přesto mi to nepomáhá v osobním životě. Když jsem pak sama, často cítím, že nežiju, že nedokážu nic pořádného udělat, naučit se, ale že jen přežívám. Chtěla bych toho dělat tolik, ale nedokážu to, nemám na to energii a motivaci. Měla jsem hodně období, kdy jsem jen celé dny přemýšlela o smyslu života, snažila se najít důvod a tu motivaci, proč bych měla žít a co v životě dělat. Myslím, že nikdy jsem nepřemýšlela o sebevraždě, vždycky jsem si to dokázala ještě rozumově vysvětlit, že stojí za to žít, že můžu něco dokázat - jen jsem na to nikdy neměla tu potřebnou energii.
Vždycky jsem si říkala, že jsem asi líná a nebo že potřebuji tu motivaci a vidět smysl, v tom, co dělám. Rodiče mi často říkají, že bych měla začít sportovat a víc se učit. Jenomže já to nedokážu a pak se jen cítím provinile. Taky mi často říkají, že pořád jen spím a nic nedělám.
Všechno to bych asi považovala za normální, kdyby teď nepřišlo zkouškové období. Nemusím nikam chodit, jen asi jednou týdně napsat test. To se všechno zhoršilo na maximum, protože se nemám absolutně čeho držet. Když jsem v pokoji sama bez spolubydlících, často jen ležím a nejsem téměř ničeho pořádného schopná, taky bezdůvodně brečím. Nevím, co by bylo dál, kdybych na internetu nenarazila na článek o depresích. Všechny ty symptomy tolik seděly na mě. Zpočátku jsem si to nedokázala přiznat, pak jsem si o tom hledala další informace a hodně o tom četla. Teď už vím, že to tak dál nejde a že s tím musím dělat. Přineslo mi to z části úlevu, ale taky starosti. Mám problém se svěřovat a celkově komunikovat s lidmi (většinou mi přijde, že nemám co říct a mám "prázdno v hlavě"). Jenom při myšlence, že někomu mám říct, jak se cítím, mám slzy v očích. Bojím se o tom komukoli říct. Mám strach, že se mi vysmějí a řeknou, že jsem jen líná.
Přestože byste mi potvrdily mé domněnky, že opravdu jde o depresi, tak mám strach to říct své praktické lékařce. Bojím se, že by mi jen předepsala antidepresiva. Uvědomuji si, že o tom sama moc nevím a že lékaři tomu rozumí mnohem víc, přesto ale věřím, že existuje nějaká přírodní cesta bez těchto chemických léku.
Proto můj dotaz na vás je - jde opravdu o depresivní poruchu a pokud ano, jde to v této fázi léčit bez antidepresiv?
Děkuji a přeji pěkný den.
MUDr. Barbora Suchecká
Specializace: Praktické lékařství pro dospělé Pracoviště: Praktický lékař pro dospělé, Nemocnice KadaňDobrý den, podle popisu příznaků půjde o depresivní poruchu. Doporučila bych návštěvu psyc...
MUDr. Miroslav Sekot
Specializace: Psychiatrie, Psychoterapie Pracoviště: Hélio - centrum pro duševní zdraví
Dobrý den Barboro
Únava je velmi nespecifický syndrom. Je nutné nejprve vyloučit tělesné př...
