Deprese
Dobrý den,
je mi 48 let a prosím o Vaši pomoc. Chodím k lékaři, mám k němu důvěru, ale mé potíže se nevyvíjí k lepšímu, jsou spíše stabilizované, proto jsem se rozhodla obrátit se s prosbou o pomoc na Vás.
Od dětství trpím depresemi, agorafobií,úzkostmi a panickými atakami. Léčit jsem se začala až v 35 letech, léčbu jsem asi po roce přerušila z důvodu těhotenství. První proběhlo bez problémů, stavy depresí a úzkostí se znovu vrátily po těhotenství druhém, takže jsem opět vyhledala lékaře(v pořadí druhého), ke kterému docházím dodnes. Přestože užívám léky, deprese se pravidelně objevují stále a úzkosti jsou stejné intenzity jako dříve, nejsem schopná na úřadě psát, jít do restaurace, na nějakou společenskou akci atd. Jsem na výchovu svých dětí(5 a 10let) a na chod a údržbu domu sama, manžel jezdí přes týden za prací mimo domov, protože splácí hypotéku a o víkendech obvykle pracuje také nebo se věnuje svým zálibám. Úplně jsme se odcizili. Nejsem s příbuznými v žádném kontaktu, navíc jsme se před 7 lety přestěhovali na venkov, kde jsou podmínky k navázání důvěrnějšího přátelství pramalé, cítím se velice osamělá a unavená.Lékař můj stav označil za chronický, léky dle něj nemá smysl měnit, nabídl mi šestitýdenní pobyt v Olomouci, kde agorafobické stavy léčí, tuto možnost jsme ale vyloučili z důvodu, že by se neměl kdo tak dlouho postarat o děti. Podle něj bych měla změnit svůj životní styl,což by můj stav pomohlo zlepšit, ale je si vědom, že v mé rodinné situaci je to neuskutečnitelné, takže se ocitám v začarovaném kruhu. Docházela jsem už ke dvěma psychologům, ale pravděpodobně z velké vytíženosti měli dlouhé objednací termíny a stálé vyzvánění telefonů v průběhu terapie či jejich nedochvilnost mě od dalšího pokračování v léčbě odradila. Měla jsem být i hospitalizovaná, ale podepsala jsem revers, protože by neměl kdo hlídat děti. Užívám Velaxin 150 1x denně, Lerivon 30 půl tbl.večer, Pragiolu 75 1ráno a 2 večer, na sníž.funkci štítné žlázy Euthyrox 125 a léky na alergii-Cezeru. Při možné chvíli cvičím relaxační techniky a čtu knihy, které by mi měly pomoci řešit psych. potíže, ale nejde mi to, stačí sebemenší stres a jsem zase tam, kde jsem byla. Velkou radost mám ze svých dětí, za které jsem vděčná a že jsou zdravé, ale trpím výčitkami, že nejsem schopná jim dát tolik, co normální mámy a že bylo ode mne sobecké je chtít.
Myslím, že můj lékař pro mne asi víc udělat nemůže, ale já nevím, jak si pomoci sama dál a život se mi zdá čím dál úmornější. Nedokážu svou vlastní vůlí změnit pochody v mé hlavě a dělat to, co jiní dělají úplně normálně. Nechodím do zaměstnání, pracovala jsem 19 let v jedné firmě, psychicky mě to tak vyčerpávalo, že mi ani nevadilo, když jsem dostala nakonec výpověď. Cítím se provinile, že jsem fyzicky i finančně závislá na manželovi, že jsem pro společnost neužitečná, pobírající část.inv.důchod a trápí mě, že s tím nesvedu vlastními silami nic udělat. Bojuju s tím sama, nemám si s kým popovídat, ani manžel pro toto nemá zrovna pochopení, pro okolí jsem líná ženská, která nechodí do práce a to všechno mě tahá ke dnu. Jsem hrozně unavená a nevím, jak dál žít, jaký má můj život vlastně smysl.
Děkuji za Vaši odezvu.
Specializace: Praktické lékařství pro dospělé Pracoviště: Ambulance praktického lékaře Benátky nad Jizerou
Dobrý den, ladění Vašeho dotazu je jasně depresivní, stav je sice chronický, ale určitě by ...
