Můj život se točí kolem emocí a pocitů
Dobrý den,
trápí mě, že zde vůbec píšu. Nevím totiž, co se se mnou děje, ale řekl bych, že na tom vůbec nejsem dobře. Celý můj život se točí kolem emocí a pocitů. Mám neustálý sklon všude vyhledávat pozornost žen, všude mám vidinu sexu. Nejvíce mě trápí, že z největší pravděpodobností nejsem typ širokého okruhu žen, což vede k častému zklamání a stresu. Sám sebe vnímám jako někoho, o koho by ženy měly mít zájem, kdo je pohledný a sympatický, avšak okolnosti nasvědčují opak. Nedokážu se sžít s tím, že o mě není a nebude velký zájem a nebudu mít pozornost, kterou cítím, že potřebuji. Prošel jsem psychickou šikanou na střední škole, kde jsem se nechal 2 roky zesměšňovat, což vedlo k úpadku sebevědomí, začal jsem mít strach z lidí kvůli vyhrožování, sám sebe jsem přestal mít rád a vinil se z toho, co se mi děje. Mám zřejmě nízkou sociální inteligenci. Nevidím signály, jsem pro ostatní podivín. I když si myslím, že jsem inteligentní, jelikož jsem se nikdy moc neučil a například iq testy mi jdou, ostatní mě skrze mé chování vidí jako hloupého člověka. Jakoby všechny chci mít rád a všechny vidím jako ty nejlepší. V práci problém nemám, profesionální úroveň mi problém nedělá. Nejvíc mě trápí vztahy, sexuální život, sociálnost. Všiml jsem si, že se umím hodně vžít do situace a do druhých lidí. Umím třeba poznat podle chování druhých, co asi chtějí, nebo jak se cítí, ale když přijde na můj život, tak jsem úplně slepý. Všem umím poradit, ale sám sobě nedokážu. Jsem typická stíhačka, jelikož nemám kolem sebe zájem, tak když ho jen trošku někde uvidím, tak ho stíhám a většinou to končí stejně, neúspěchem. Jelikož jsem jevil příliš zájmu a byl hrrr. Nevím co mám dělat, abych se z tohoto utrpení dostal. Je to příliš těžký úděl a mnoho stresu. Od děctví mě provází svalové napětí mimické části. Dříve jsem jako malý seděl a měl zatuhlý úsměv a vůbec jsem si to neuvědomoval. Postupem času jsem se snažil vědomně svaly uvolnit. Nyní vidím spojitost dýchání do bráníce a svalové napětí. Do bránice téměř nedýchám, dýchám ústy a chrápu. Také mám slabé zádové svaly, takže neudělám ani jeden shyb a při delším stání se začínají ozývat bolesti v části pánevní. Cítím, že jsem až přespříliš přestresovaný a podvědomě se utápím. Nedokážu se držet ani toho plánu, který například mám, co se seznamování týče. Vím, že musím například ženu poznávat pomalu a třeba s odstupem, aby necítila zájem a měla možnost si ho v sobě vytvořit sama. Stejně se neudržím a od plánu odbočím a riskuji vše za cenu toho, že si zrovna něco dokážu. Jednou jsem šťastný a sebevědomý procházím mezi lidmi a myslím si, že jsem neodolatelný a jednou zase mám potřebu si dokazovat, jestli jsem vůbec hezký. Nedokážu třeba vidět agresi. Pokud je možnost od agrese utéct a vyhnout se ji, 100% to vždy udělám. Neumím ani navést konflikt, i když na to mám právo. Například když vstávám do práce a spolubydlící mě natolik ruší, že nedokážu spát. Raději budu dělat, že je mi to jedno a nevyspím se, než abych vstal a řekl mu, že má být potichu. Vnímám se jako příliš hodný, nepatřící do této doby, ztrácím naději v lidstvo, všem věřím a přitom nikomu. Myslím si, že se pro všechny rozdám, ale nehledím na sebe. Chci jen dávat radost, ale nedostávám ji zpět, což mi taky nepomáhá. Většinu věcí si hledám na internetu, ale už je toho na mě moc a nevím, co se sebou dělat. Bohužel jsem měl i myšlenky typu, že smrt je normální věc, součásti života, a že mě zajímá jaké by to bylo zvolit jako řešení právě smrt. Je toho mnohem víc, myslím, že bych dokázal mluvit o všem možném celé hodiny, ale popsal jsem aspoň základ. Mockrát děkuji za pomoc.
MUDr. Barbora Suchecká
Specializace: Praktické lékařství pro dospělé Pracoviště: Praktický lékař pro dospělé, Nemocnice KadaňDobrý den, doporučila bych Vám návštěvu psychologa, který s Vámi celou situaci probere. Dál...
Dobrý den Radime, každý člověk je svůj. Tedy i vaše "podivínství a odlišnost" je na míst...
