Syndrom dráždivého tračníku aneb když střeva diktují tempo
Břicho se ozve právě ve chvíli, kdy se to nejméně hodí. Před důležitou prezentací přijde bolest, po obědě nafouknutí a při cestě do práce náhlá potřeba najít toaletu. Pokud se podobné situace opakují, může se jednat o syndrom dráždivého tračníku.
Co je to syndrom dráždivého tračníku?
Syndrom dráždivého tračníku neboli IBS (Irritable Bowel Syndrome) patří mezi poruchy komunikace mezi střevem a mozkem. Trávicí trakt při něm obvykle nevykazuje žádné poškození, případně je nález při vyšetřeních malý a neodpovídá tíži obtíží. Problémy však mohou výrazně komplikovat život a snižovat jeho kvalitu.
Jedná se o funkční poruchu. Trávicí trakt funguje jinak a může být citlivější na různé podněty. Typickým projevem jsou opakované bolesti břicha spojené se změnou vyprazdňování – průjmem, zácpou nebo jejich střídáním. Přidat se může nadýmání a celkový břišní dyskomfort.
Jak probíhá diagnostika?
Diagnostika se opírá především o charakter a délku obtíží, anamnézu a lékařské vyšetření. Typický je začátek obtíží v časné dospělosti a negativní výsledky vyšetření zažívacího traktu. Diagnóza IBS samozřejmě nevylučuje současný výskyt jiných onemocnění. Lékaře je proto třeba vyhledat při nových obtížích nebo při změně charakteru již známých obtíží. Pozornost je třeba věnovat také varovným signálům, jako je krev ve stolici nebo černá stolice, nevysvětlitelné hubnutí, chudokrevnost či zežloutnutí kůže a očí. V takovém případě je potřeba doplnit další vyšetření nebo zopakovat vyšetření, která již byla dříve provedena.
Co IBS spouští?
Univerzální odpověď neexistuje a často jde o kombinaci několika faktorů. Potíže může zhoršovat nepravidelnost ve stravování, některé hůře vstřebatelné sacharidy, alkohol, kofein nebo velmi tučná jídla. Významnou roli může hrát také stres, spánek a celkový životní rytmus. Střevo a mozek spolu totiž intenzivně komunikují. To neznamená, že je IBS „jen v hlavě“, ale že psychická zátěž může skutečné střevní potíže zhoršovat.
Roli hrají také individuální genetické predispozice. To je nejspíš jeden z důvodů, proč se u některých lidí při stejných podnětech rozvine IBS, zatímco většina lidí na ně žádnými potížemi nereaguje.
Jak vrátit střevům i mysli více klidu?
Aktuálně neexistuje jeden lék, univerzální dieta ani jiná pomoc, která by fungovala každému. Léčba IBS je proto často obtížně uchopitelná. Přesto je důležité o potížích mluvit s lékařem, brát je vážně a hledat cesty, jak je zmírnit. Od lékaře lze očekávat především vyloučení jiných příčin obtíží a ujištění, že za nimi není žádná závažná nebo život ohrožující diagnóza. Tím se obtíže nezpochybňují. Cílem je dojít k závěru, že další vyšetřování již není potřeba.
Dále je potřeba postupně odhalit vlastní spouštěče a vytvořit režim, který je dlouhodobě udržitelný. Pomoci může pravidelnost jídel, dostatek tekutin, pohyb a kvalitní spánek.
Asi u dvou třetin lidí může mít efekt psychoterapie. Některým lidem prospívá rozpustná vláknina, například psyllium.
Další možností je časově omezená low-FODMAP dieta, která omezuje některé fermentovatelné sacharidy. Obvykle se přísná dieta drží jen několik dní a poté se potraviny postupně znovu zavádějí a současně se hodnotí jejich efekt.
Méně jednoznačné jsou výsledky výzkumu přínosu užívání probiotik, přesto se doporučují k vyzkoušení. Některým mohou pomoci také určité léky ze skupiny antidepresiv. Pokud převažují střevní křeče a nadýmání, mohou být vhodné léky, které uvolňují křeče a zmírňují nadýmání, například Meteospasmyl. Podle konkrétních potíží lze použít také běžné léky proti průjmu nebo při zácpě léky, které změkčují stolici. Tyto možnosti vždy konzultujte s lékařem.
Pomoci může i deník příznaků
V pátrání po příčině obtíží může pomoci jednoduchý deník příznaků, díky kterému lze odhalit souvislosti, které byste jinak přehlédli.
Na jedné straně se zapisuje čas jídla, složení jídelníčku, pitný režim, stresové události (například pomocí škálování), pohybová aktivita a délka spánku. Na druhé straně se zaznamenávají zažívací potíže – bolesti břicha, nadýmání, čas stolice a její konzistence, trvání obtíží, mechanismy vedoucí k úlevě a užití léků. Cílem je identifikovat opakující se vzorce, a tedy možné souvislosti mezi jednotlivými faktory a zažívacími potížemi.
Obtíže lze dostat pod kontrolu
IBS je chronický problém, jehož příznaky mohou v průběhu života přicházet a odcházet. Dobrou zprávou je, že existuje řada způsobů, jak dostat obtíže pod výrazně lepší kontrolu.
S věkem také obtíže často spíše ustupují. Zároveň lze očekávat, že další výzkum funkčních poruch trávení přinese lepší pochopení jejich vzniku. To může v budoucnu otevřít dveře novým možnostem léčby.
