Schizofrenii nebo něco podobného?
Začalo to před 3 lety kdy můj táta sel neprávem do vězení. Rok a půl co měl bratr těžkou autonehodu kde zahynula jeho přítelkyně. Celý život se topíme v dluzích. všichni si mi stěžují a já to všechno poslouchám. Už se nedokážu bavit s nikým, mam jen nejlepšího kamaráda a spolužačku na střední kterou znám již 12 let. Jsou pro mě vším a potřebuju je. Začal jsem na sobě pozorovat těžký paranoidní stavy, každý člověk s telefon je můj "nepřítel". Uvedomuju si ze to tak není ale přesto tomu kouskem duše věřím. Mam každý den úzkost na hrudi jako bych byl v páté třídě a dostal pětku z pololetky. Nemam stanoveny žádný cíl protože se bojím co bude dá. hrozne se bojím aut, asi si ani nebudu dělat řidičský průkaz. Začal jsem ty úzkosti řešit cigaretami kterých za den vykouřím 20. Neví to ani moje máma, nechci to nikomu říct, ví to jen můj nejlepší kamarád. Lidi ve třídě si o mě mysli ze jsem se změnil, že jsem divnej a chovají se ke mě ne moc dobře. Uráží mě a pomlouvají. Stále si sugeruji postavy které mě sledují, vždycky je vidím periferně. Mam dost agresivní a brutální fantazii a občas si představuji jak někomu ubližuji když mě někdo hodně naštve. Už nevím jak dál, prášky nechci, k psychiatrovi také ne. Paní doktorko prosím, poraďte mi co mám dělat.
Vážený pane Libore. Omlouvám se za opoždění odpovědi, dotaz byl ke mě přesunut. Z Vašeho ...
