Proč jsou aneurysmata tak zákeřná? Příznaky, rizika a možnosti moderní léčby

Naše cévy denně neúnavně pracují, někdy v nich ale může v tichosti vzniknout nebezpečná výduť. Kde všude může vznikat, jak toto riziko dokáže medicína odhalit a řešit?

Cévní výduť (odborně aneurysma) je trvalé, místní rozšíření stěny tepny. Tvarem nejčastěji připomíná balónek, váček nebo vřeteno. Stěna takto postižené cévy je mnohem křehčí než ta zdravá. Pod neustálým tlakem krve se může dále ztenčovat, až nakonec praskne. To vede k masivnímu vnitřnímu krvácení, které bezprostředně ohrožuje lidský život.

Mezi rizikové faktory vzniku aneurysmatu patří:

• Ateroskleróza (kornatění tepen): Usazování tukových látek v cévách ničí jejich přirozenou strukturu a pružnost.
• Vysoký krevní tlak (hypertenze): Neustálý silný tlak krve mechanicky poškozuje oslabená místa cév a postupně je vytlačuje ven.
• Kouření: Chemické látky v tabákovém kouři prokazatelně ničí elastická vlákna v cévní stěně a urychlují růst aneurysmatu.
• Genetická zátěž: Vrozené vady pojivové tkáně (např. Marfanův syndrom) nebo výskyt aneurysmatu u přímých příbuzných.

Nejčastěji se s nimi setkáváme v břišní nebo hrudní aortě (hlavní tělní tepně) a v mozkových cévách.

Aneurysmata aorty (srdečnicové tepny)

Výskyt tohoto onemocnění postupně stoupá. Nejčastěji postihuje muže nad 60 let, u nichž se vyskytuje až ve 4 % případů – což je 4× častěji než u žen.

Nejčastějším typem je aneurysma břišní aorty, které se nachází v břišní dutině. Při větším rozměru se projevuje pulzujícím pocitem v břiše (jako tlukot druhého srdce) a tupou, neustupující bolestí v podbřišku nebo v bedrech.

Aneurysma hrudní aorty se nachází v hrudním koši blízko srdce a často se pojí s vrozenými vadami pojivové tkáně. Projevuje se chrapotem, potížemi s polykáním, suchým kašlem či bolestí mezi lopatkami. Rozsáhlé aneurysma, které  přesahuje z hrudní části na břišní aortu, se nazývá torakoabdominální aneurysma.

Diagnostika a možnosti léčby

Aneurysma bývá často zachyceno zcela náhodně, například při ultrazvuku břicha nebo rentgenu plic. K podrobnějšímu zobrazení se pak využívá CT nebo MR angiografie (speciální vyšetření cév). 

Malé výdutě (u aorty obvykle pod 5,5 cm) se neoperují. Probíhá kontrolní ultrazvuk nebo CT každých 6 až 12 měsíců. Klíčové je důsledné léčení krevního tlaku a přísný, absolutní zákaz kouření.

Čím jsou větší (od 5 cm u žen a 5,5 cm u mužů), tím vyšší je riziko prasknutí. V takovém případě se přistupuje k řešení:

• Klasickou chirurgickou operací: Oslabená část cévy se odstraní a nahradí umělou cévní protézou.
• Endovaskulárně (šetrnější cestou): Z třísla se pomocí katetru zavede do aorty speciální vyztužená trubička, která cévu zevnitř zpevní.

Tip uLékaře.cz: V České republice mají všichni muži ve věku 65–67 let nárok na bezplatné preventivní ultrazvukové vyšetření břišní aorty u svého praktického lékaře.

Jak poznat prasknutí aorty?

Prasknutí se projevuje náhlou, ostrou až trhavou bolestí na hrudi, v břiše nebo v zádech. Bývá doprovázeno prudkým poklesem krevního tlaku, studeným potem, výraznou bledostí a kolapsem.

Mozkové (cerebrální) aneurysma

Mozková aneurysmata se vyskytuje přibližně u 1–4 % populace. Zhruba v 20 % případů hraje roli výskyt v rodině. Drobné výdutě (do 5 mm) často nevyvolávají žádné potíže a odhalí se náhodně při CT nebo MR angiografii mozku.

Jejich léčba závisí na velikosti a umístění. Ty drobné se pouze pravidelně sledují lékařem. Větší nebo rizikově uložená aneurysmata (např. tlačící na oční nerv) se řeší:

• Endovaskulárně: Tepnou z třísla se do aneurysmatu zavede tenká spirálka, která ho vyplní a uzavře.
• Neurochirurgicky: Při operaci mozku se na krček aneurysmatu nasadí kovová svorka.

Prasknutí mozkového aneurysmatu je život ohrožující stav s rizikem úmrtí až 50 %. Vyžaduje okamžitou návštěvu lékaře a zákrok.

Projevuje se:

• náhlou, extrémně prudkou bolestí hlavy (která nereaguje na léky proti bolesti),
• světloplachostí,
• nevolností a zvracením,
• epileptickými záchvaty,
• ztrátou vědomí.

Jak vzniku a prasknutí aneurysmatu předcházet?

Ačkoliv svůj věk a genetické dispozice neovlivníme, riziko vzniku aneurysmatu i jeho prasknutí lze zásadně snížit úpravou životního stylu a včasným zachycením.

• Držte krevní tlak pod kontrolou: Vysoký tlak cévní stěnu neustále namáhá a oslabuje. Dbejte na pravidelné kontroly a užívání předepsaných léků.
• Přestaňte kouřit: Kouření je největším rizikovým faktorem. Látky z tabáku ničí pružnost cév, urychlují růst aneurysmatu a zvyšují riziko jejího prasknutí.
• Podpořte cévy stravou: Omezte nasycené tuky a sůl, které přispívají ke kornatění tepen. Dobrá je zelenina, ryby a celozrnné potraviny.
• Pravidelně se hýbejte: Pravidelný, mírný pohyb (chůze, plavání) cévám prospívá. 
• Nepodceňujte preventivní vyšetření: Muži ve věku 65–67 let mají v ČR nárok na bezplatný preventivní ultrazvuk břišní aorty. Pokud máte aneurysmata v rodině, řekněte to svému praktickému lékaři.

{{{tally circulation}}}