Ztráta čichu
V mládí jsem zrovna neměl štěstí na zdraví. Od 13 let akné na zádech,na prsou i v obličeji. No užil jsem si.To trvalo až skoro do 45 let.A co si vzpomínám,nic krom diety na to nepomáhalo.A ani dieta to moc neřešila. O co horší bylo,že v té době se k tomu přidal strašný zápach z nosu(diagnoza-ozéna).Každé prázdniny vždy jeden měsíc v nemocnici. To trvalo až do skončení povinné škol. docházky, do 15 let.Léčení - nějaké knoty do nosu,co pálily jak šlak a k tomu proplachování tlakem vody(Sniclerův přístroj- tedˇ nevím,jestli jsem to napsal správně).Završení bylo sedm týdnů v Luhačovicích. Do ambulance,kam jsem docházel jsem vždy nafasoval kapsle Tetracyklínu,s tím že namám pít kozí mléko,které bych pusy nedal ani tedˇ. Do završení třicítky ještě jednou asi na 14 dní na nosním v nemocnici. Čich se zhoršoval velice pomalu,záludně.Nevěnoval jsem tomu moc pozornost,protože jsem míval a mívám často rýmy,kde čich je potlačen. Až docela nedávno jsem si uvědomil,že rozeznám jenom velice silné aroma(káva nebo kvašené zelí). Podotýkám,že nemoc jsem zdědil po tátovi,který na tom byl stejně. Ozénu ,,podědila" ještě jedna sestra,ale u ní nebylo tak zdlouhavé léčení. Po narození kluků jsem s nima asi v sedmi letech mazal na nosní do polikliniky,ale u nich už lékařka nic podobného nenašla. Tak nevím,dá se s tím ještě něco dělat?
Obávám se,že už asi nic. Žít se s tím dá,blbé na tom všem je,že si na to už člověk zvykl.
Děkuji za odpovědˇ. Zdeněk z Valašska.
Dobrý den,ozéna je poměrně vzácné, ale velice nepříjemné onemocnění nosních sliznic.Jedn...
