Alergie na bodnutí hmyzem

Každé léto dostane mnoho lidí žihadlo od vosy nebo včely. Reakce je většinou jen místní (bolestivost, otok, zarudnutí a svědění) a trvá několik hodin. Pokud je ale pacient alergický na hmyzí jed, může dojít i k závažné celkové reakci až k anafylaktickému šoku. Příznaky závažné reakce jsou svědění a kopřivka na větší ploše těla, otok v hrdle a zbytnění jazyka, dušnost, celková nevolnost, křeče v břiše, zvracení, průjem. Při nejzávažnějších reakcích dochází k rychlému poklesu tlaku, rozvoji šoku a ztrátě vědomí.

Jak lze bodnutí zabránit a co dělat při reakci...

Vosím hnízdům a jejich okolí je rozumné se vyhýbat, důležité také je, aby pacient nevypadal a nevoněl jako květina, protože hmyz si stále hledá potravu a s tou by si jej mohl splést. Dalším doporučením je venku raději nejíst a nepít a nechodit bosí.

Alergie na bodnutí hmyzem může být i smrtelná Včela nechává žihadlo i s jedovým váčkem v ráně. Nehtem nebo okrajem kreditní karty je opatrně vysuneme z místa vpichu. Nepoužíváme pinzetu, hrozí riziko vymáčknutí dalšího jedu do rány. Vosa ani ostatní hmyz žihadlo v ráně nenechávají. Postiženou končetinu doporučujeme držet ve zvýšené poloze a místo umýt mýdlem (k prevenci sekundární infekce) a obložit ledem. Pomoci mohou krémy s kortikoidy a celkově antihistaminika ke zmírnění svědění. Pokud je reakce většího rozsahu nebo celková, je nutný okamžitý zásah lékaře.

Mírné a těžší reakce...

Jestliže se celková reakce projevuje pouze jako mírná kopřivka, postačí antihistaminika celkově podaná a dále sledování pacienta po dobu minimálně jedné hodiny. Je-li přidružen angioedém, je nutné již i celkově podat kortikoidy, a pokud se stav nelepší, i adrenalin. V případě otoku hrtanu musí být okamžitě zavedena inhalace adrenalinu a dále injekčně podán adrenalin do svalu nebo podkožně.

Co dělat při těžkých reakcích...

Při bronchiální obstrukci (zúžení či ucpání průdušek) je bezodkladně nutné podat bronchodilatancia inhalačně, v těžkém případě přichází v úvahu inhalace adrenalinu. Při anafylaktickém šoku je lékem první volby adrenalin do svalu nebo podkožně a dále kyslík. Pacientovi je nutno zajistit žilní vstup a podat antihistaminika a kortikoidy parenterálně (celkově nitrožilně), při poklesu tlaku také rychle intravenózně doplňovat objem a podat infuzi dopaminu.

Nejčastější chyby...

Zpětné hodnocení fatálních případů anafylaxe ukázalo nejčastější chyby v celkovém přístupu a v léčbě. Prvním omylem je špatná diagnóza. anafylaktický šok bývá rozpoznán až pozdě, a proto je i léčba zahájena pozdě. Druhou nejčastější chybou je pozdní podání adrenalinu a bronchodilatancií. Třetí nejčastější chybou je předávkování adrenalinem.

Jak se zajistit proti opakování těchto reakcí...

ZPo prodělané těžké celkové reakci musí následovat alergologické vyšetření. Pokud toto vyšetření prokáže alergii na hmyzí jed, je vhodné provést alergenovou vakcinaci hmyzím jedem. Pacient také musí být vybaven pohotovostním balíčkem obsahujícím adrenalin v autoinjektoru (EpiPen), bronchodilatační lék k inhalaci, antihistaminikum a kortikoid. Nejlepší ochranou je ale upřímná a důsledná snaha reakci předejít.

Zdroj: F. Bonifazi a spol., Allergy, 60, 2005

(van)