Alergie na roztoče

  • Redakce uLékaře.cz
  • 6.10.2009
  • Aktualizace: 11.4.2011
  • Bez alergie

V posledních letech poměrně rychle narůstá počet lidí s alergií na roztoče. Právě roztoči byli Světovou zdravotnickou organizací (WHO) nedávno označeni za všeobecný zdravotní problém. Vysoký výskyt roztočů v domech, bytech i rekreačních objektech je zřejmě přímým důsledkem rozvoje moderního bydlení a současného životního stylu. Dospělí i děti dnes tráví daleko více času uzavřeni v bytech. To platí obzvlášť v zimních měsících.

Lůžka a lůžkoviny jsou doslova "roztočí farmou"
Lůžka a lůžkoviny jsou doslova "roztočí farmou"

Nenápadný členovec a velmi nápadné problémy

Roztoči jsou nepatrní živočichové z řádu členovců. Dospělý roztoč je 0,3 mm velký, a je tedy pouhým okem neviditelný. V alergologii rozdělujeme roztoče na dvě hlavní skupiny – roztoče domácího prachu a roztoče skladištní.

Domácí roztoče najdeme ve všech domácnostech, i když v různém množství. Nejvíce jich je v postelích. Nejčastěji se u nás vyskytuje Dermatophagoides pteronyssinus, méně často Dermatophagoides farinae. V rekreačních objektech lze nalézt roztoče Euroglyphus Maynei. Zdrojem skladištních roztočů jsou ptačí hnízda a hnízda hlodavců a nejčastěji je nalézáme ve skladech obilí a potravin.

Domácí roztoči se zabydlují v bytových textiliích, jako jsou koberce, záclony, přehozy, čalounění a plyšové hračky. Největší „roztočí farmou“ se ovšem stávají lůžka a lůžkoviny. Právě zde mají tito členovci ideální podmínky pro život. Lidské tělo je každou noc samo zásobuje dostatkem potravy, vyhřívá jim lůžko a rovněž dechem a potem příhodně zvlhčuje vzduch. Proto mají alergici největší problémy v noci a po ránu.

Jak žijí roztoči

Roztoči mají rádi teplo a relativní vlhko. Nejlepšími podmínkami pro jejich růst jsou tedy teploty mezi 22 a 26° C a vlhkost vzduchu mezi 60 a 80 %. Dobře se jim daří ve tmě, sluneční svit je zabíjí, stejně jako mráz nebo teploty nad 55° C.

 

Domácí roztoči se živí organickými částicemi obsaženými v prachu. Tyto částice tvoří nejčastěji lidské lupy a kožní odpad, v menší míře pak textilní vlákna, bakterie, drobky jídel a podobně. Výměšky roztočů, sliny i tělesné schránky jsou velmi silně alergizující a svým působením mohou zapříčinit i chronický zánět dýchacích cest. V několika studiích bylo prokázáno, že alergie na roztoče má velmi silný vliv na vznik a rozvoj průduškového astmatu a bývá častou příčinou vyprovokování astmatických obtíží.

Během svého života dokáže takový roztoč vyprodukovat až 200x více exkrementů, než sám váží. Uvádí se, že v jednom gramu prachu žije přibližně 1500–5000 roztočů.

Jak bojovat s roztoči

Zatímco pylu se jen tak snadno nelze vyhnout, s prachem a roztoči se dá alespoň částečně bojovat. Všechna opatření spočívají v odstranění alergenů z interiérů.

Prvním opatřením je vždy snaha omezit kontakt s alergenem a snížit jeho množství v okolním prostředí. Obecně je doporučováno mnoho protiroztočových zásahů, ne všechny jsou ale skutečně účinné a často jsou zbytečně nákladné. Nevedou přitom k žádnému zlepšení.

Skutečně prověřenou účinnost mají následující doporučení a zásahy:

  • Vlhkost v bytě by měla být udržována mezi 30–50 % a nemělo by se zanedbávat každodenní ranní větrání polštářů, dek i matrací – nejlépe na slunci.
  • Roztoči se živí i organickým odpadem, například i peřím a vlnou, proto nejsou tyto materiály vhodné pro alergiky. Přitom se někdy zcela mylně doporučují pokrývky z ovčí vlny! Materiál peřin by tedy měl být neorganický, nejlepší je duté vlákno.
  • Účinné je praní přikrývek i ložního prádla ve vodě teplé nejméně 65° C, a to nejlépe každý týden. Fungují také antiroztočové povlaky. Jejich účinek spočívá v tom, že propouštějí vlhkost, ale nepropustí k pacientovi roztočové alergeny.
  • Z ložnice se doporučuje odstranit koberce a závěsy a polstrovaný nábytek, tapety, na kterých ulpívá prach, nahradit raději malbou. V ostatních místnostech už to ale není nutné. Hladká podlaha by měla být co nejčastěji umývána navlhko.
  • Vysávání by mělo být prováděno přístrojem s uzavřeným systémem a s filtrem.
  • Ostatní často doporučovaná opatření, jako jsou různé chemické přípravky nebo takzvané „antialergické“ pokrývky z organických materiálů, jako je ovčí rouno, jsou účinná minimálně nebo vůbec ne, a vedou tedy ke zcela zbytečným výdajům. Také čističky vzduchu jsou u alergie na roztoče omezeně účinné, protože alergen není polétavý, ale rychle usedá ze vzduchu na zem.
  • Nejen v domácnostech s alergiky by tedy mělo docházet k dodržování základních preventivních úkonů v interiéru (zejména pravidelné větrání místností a lůžkovin, úklid), které vedou k vyloučení působení roztočových alergenů na lidský organismus.

Pokud máte podezření na citlivost vůči roztočům, rozhodně navštivte lékaře-alergologa. Ten může pomocí mnoha diagnostických postupů a vyšetření vaše podezření potvrdit či vyvrátit.

Líbí se vám článek?
+9 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené:
Doporučený článek:

Soutěž o krém BELOBAZA®

Belobaza je krém pro každodenní péči, ochranu a regeneraci suché, citlivé a podrážděné pokožky.

 celý článek

x