Jak si "žije" pylový alergen

Jak si "žije" pylový alergen Alergií na pyl trpí značná část obyvatelstva. Všichni, co mají s tímto onemocněním své zkušenosti, dobře znají jeho nepříjemné projevy. Co ale pylový alergen je, kde vzniká a co všechno „zažije“ během své existence?

Největší  množství pylu se ve vzduchu vyskytuje zrána a během teplých, suchých a větrných dnů
Největší množství pylu se ve vzduchu vyskytuje zrána a během teplých, suchých a větrných dnů

Létající zrnka

Rostliny vytváří pylová zrnka v prašnících tyčinek kvůli potřebě rozmnožování. Některým z nich stačí k opylení – a tedy rozmnožení – zrnka vlastní. Takovým rostlinám se říká samosprašné. Cizosprašné rostliny oproti tomu potřebují "partnera" – rostlinu téhož druhu, jejíž pyl se musí přenést na rostlinu další. To lze uskutečnit několika způsoby. Kvetoucí rostliny s radostí využívají včely či motýly, ostatní se ale musí spolehnout na proudění větru. Když jde vše podle plánu, přistane pylové zrnko na blizně té správné rostliny, čímž může dojít k oplození. Ne vždy ale pylová zrna doletí tam, kam měla původně namířeno. Ocitnou-li se v nose, hrdle a dalších částech dýchacího systému člověka, mohou u některých z nás způsobit alergickou reakci. Ta se nejčastěji projeví jako dobře známá senná rýma.

Není zrnko jako zrnko

Alergie jako taková může mít mnoho různých vyvolavatelů. Jsou to například některé léky, prachové částečky, složky potravy, srst domácích mazlíčků a podobně. Souhrnně mluvíme o tzv. alergenech. A právě část pylového zrnka, pylový alergen, je jednou z nejčastějších příčin alergie vůbec.

 

Zajímavé je, že alergii vyvolává nejčastěji pyl rostlin, které vypadají vcelku obyčejně. Jsou to hlavně trávy a stromy bez pestrobarevných květů. Ty mají totiž malá, lehká a suchá pylová zrnka, dokonale vytvořená pro cestování vzduchem. A že to nemusí být cesta krátká – mohou urazit až stovky kilometrů.

Na druhé straně na pyl výrazně vonících a barevných rostlin, jako jsou například růže, bývají alergičtí většinou jen zahradníci, kteří s tímto alergenem přichází dennodenně do kontaktu. Pro nosy ostatních lidí jsou zrnka takových květin pro svou tíži a velikost téměř nedostupná. Nevzlétnou totiž tak vysoko, a jen velmi výjimečně je proto můžeme vdechnout.

Těm, kteří musí unikat „pylovým náletům“, se jistě hodí znalost skutečnosti, že největší množství pylu se v ovzduší vyskytuje časně zrána během teplých, suchých a větrných dnů. Spolu se sledováním pylové informační služby tak lze alespoň částečně omezit kontakt s obávaným pylovým alergenem, a tím pádem i zmírnit tolik nepříjemné obtíže.

(veri)

Zdroj: www.medicinenet.com

Líbí se vám článek?
-1 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
  • Plané neštovice Chtěla bych poradit ohledně očkovani proti planym neštovicim...
  • Obava z kapavky Obávám se kapavky. Měl jsem rizikový styk počátkem prosince...
  • Operace stitne zlazy Byla mi zjistena zvetsena stitna zlaza 35ml doporucena...
  • Bulka v tříslech Je mi 16 a mam hrozny strach strach ze mam nador , v trislech...
  • Fixace na babičku Měla bych dotaz ohledně mého 14-ti měsíčního syna.Jelikož mé...
  • Pneumokok Chtěla bych se zeptat jaké jsou nežádoucí účinky po očkování prevenaru...
 
Naposledy čtené: