Kapavka

  • Redakce uLékaře.cz
  • 27.4.2008
  • Aktualizace: 30.4.2013
  • Zdravcentra.cz
Kapavka, gonorea, je zánětlivé onemocnění pohlavních cest a močové trubice. Patří k nejčastějším pohlavně přenosným chorobám. Typicky se projevuje pálením při močení a výtokem z ústí močové trubice.
Pohled
Pohled

Co jste možná netušili...

První zmínky o kapavce pocházejí již z prehistorie. Na základě záznamů se můžeme domnívat, že ji znali už starověcí Číňané 5 tisíc let před naším letopočtem. Stejně známá byla i starověkým Indům, Řekům, Římanům a Arabům. Svůj název dostala nemoc od Galéna ve 2.století našeho letopočtu. Vznikl na základě mylné představy, že při nemocí dochází k samovolnému odchodu spermatu (gonos z řec. semeno, rheo z řec. téci).

V průběhu středověku docházelo k častému směšování pohlavních chorob. Kapavka nebyla rozlišována od rychle se šířící nové choroby - syfilis. K oddělení přispěl až francouzský lékař Phillipe Ricord. V roce 1838 rozlišil jednotlivá stádia syfilidy a popsal kapavku jako samostatnou nemoc. V roce 1879 objevil Albert Neisser původce choroby, gonokoka (bakterii Neisseria gonorrhoeae).

Významným počinem v boji s kapavkou a jejími následky na novorozence nakažených matek bylo zavedení tzv. kredeizace. Desinfekce očních spojivek novorozenců, kterou do praxe v roce 1880 uvedl německý gynekolog Karl Sigmund Franz Credé se s mírnou obměnou provádí dodnes.

Jak vzniká...

Původcem kapavky je bakterie Neisseria gonorrhoeae, krátce gonokok. Vyskytuje se pouze u člověka. K jejímu přenosu dochází nejčastěji při vaginálním, orálním nebo análním pohlavním styku. Riziko nákazy je větší u žen. Uvádí se, že po styku s nakaženým mužem onemocní kapavkou až 50 procent z nich. Stykem s nakaženou ženou se naproti tomu nakazí pouze každý pátý muž.

Ve výjimečných případech dochází i k tzv. nepohlavnímu přenosu kapavky. Stává se tak při zanedbání základních hygienických pravidel - při užívání společných ručníků nebo žínek. Infekce od nakažené ženy může postihnout i dítě v průběhu běžného porodu.

Jak se projevuje...

První příznaky kapavky se objevují za 2 až 10 dní od nákazy. Do určité míry závisí na pohlaví nemocného. Průběh kapavky u žen může být ve více než třetině případů bezpříznakový (asymptomatický). V případě symptomatické nákazy je hlavním problémem svědění a pálení při močení. Zánět nutí nemocné častěji močit. Obtíže provází hustý žlutozelený výtok z pochvy.

U mužů jsou projevy zánětu bouřlivější. Charakterizuje je pálení a bolest při močení společně s hojným žlutozeleným výtokem z močové trubice. Díky jeho množství budí situace dojem, že výtok neustále „odkapává“ ze špičky penisu.

Při nákaze jiným než vaginálním pohlavním stykem mohou být v popředí obtíží bolesti v krku nebo pálení a výtok z análního otvoru.

 

Jak se potvrdí...

Při podezření na kapavku je bezpodmínečně nutné co nejdříve vyhledat lékaře. Její diagnostikou a léčbou se obvykle zabývají odborníci z oboru gynekologie, urologie nebo dermatovenerologie. Součástí je vyšetření pohlavních orgánů a odběr vzorku výtoku na mikrobiologické vyšetření. Současně s nemocným je třeba vyhledat a vyšetřit partnera nebo všechny osoby, se kterými měl v období několika posledních týdnů pohlavních styk.

K diagnóze přispívá i hematologické vyšetření vzorků krve a změření tělesné teploty. V případě potřeby je možné doplnit ultrazvukové vyšetření pánevních orgánů.

Jak se léčí...

Základem léčby kapavky je užívání antibiotik. Jejich užívání je povinné. Probíhá však ambulantně, tedy bez nutnosti pobytu v nemocnici. Antibiotika předepisuje vždy pouze lékař. Jejich výběr závisí na aktuální situaci a stavu pacienta. Délka léčby se pohybuje od aplikace jednorázové dávky u některých preparátů až po několikadenní užívání.

Součástí antibiotické terapie je i celkový klidový režim. Nutnou podmínkou je pohlavní abstinence až do potvrzení úspěšnosti léčby při kontrolním vyšetření.

Co dál...

Počet nemocných kapavkou v posledních letech vzrůstají. Souvisí to s rozvojem tzv. sexuální turistiky, migrací obyvatelstva i celkovým sociálním a ekonomickým stavem. Kapavka je poměrně jednoduše léčitelné onemocnění. Většina nakažených má naději na úplné vyléčení bez jakýchkoli trvalých následků. Základním předpokladem k tomu ovšem je včasné zahájení léčby a její bezpodmínečné dodržení.

Následkem neléčené infekce je přestup zánětu z pohlavních orgánů do pánve. U žen hrozí vznik tzv. pánevní zánětlivé nemoci, která v nejtěžších případech vede k neschopnosti otěhotnět nebo donosit plod. Muži podceňující své obtíže se vystavují riziku rozšíření infekce na prostatu a varlata. Následkem je vznik neplodnosti.

Za určitých situací se mohou gonokoky šířit krevním řečištěm a vyvolávat onemocnění kloubů, zánět mozkových obalů (meningitida) nebo srdce (endokarditida).

Riziko infekce novorozenců během porodu spočívá v uchycení bakterií v jejich spojivkovém vaku a následném rozvoji zánětu způsobujícího oslepnutí.

Jak se tomu všemu vyhnout...

Nejúčinnějším bojem proti kapavce je prevence. Spočívá ve zodpovědném sexuálním chování. Hlavní podmínkou je omezení počtu sexuálních partnerů. Riziko získání pohlavní choroby narůstá geometricky s počtem milostných dobrodružství. Jediným spolehlivým prostředkem k zabránění přenosu gonokoků je kondom. Rozhodně by jej měli používat všichni, kteří nemají stálého sexuálního partnera.

K prevenci nákazy novorozenců se již více než 120 let vyžívá kredeizace - ošetření spojivkového vaku desinfekčním prostředkem.

Neléčená kapavka může negativně ovlivnit schopnost rozmnožování. Při jakýchkoli pochybnostech je vhodné bez otálení navštívit lékaře.

Líbí se vám článek?
+56 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Kam dál
Naposledy čtené: