Když srdce nepumpuje, jak by mělo

Intraaortální balónková kontrapulzace je vedle použití léků další možností, jak podpořit nemocné srdce. Přesněji řečeno srdeční sval, který nedokáže přečerpat dostatečné množství krve. Tato mechanická podpora selhávajícího oběhu totiž dokáže ulehčit práci srdečnímu svalu a zlepšit jeho prokrvení. Důsledkem je lepší funkce srdce jako pumpy, a tím pádem i rozvádění krve cévami do celého organizmu.

Šedesát let s IABK

První pokusy s intraaortální balónkovou kontrapulzací (IABK) se datují do časných padesátých let. Širší uplatnění metody, tak jak ji známe dnes, přinesla až léta šedesátá a především sedmdesátá zásluhou zejména amerického kardiochirurga Adriana Kantrowitze. Další vývoj se soustředil hlavně na snadnější zavádění balónku.

Balónek ulehčuje srdci práci

Princip IABK spočívá v rytmickém vyfukování a nafukování balónku umístěného v hrudní aortě (srdečnici). Během diastoly srdečních komor (fáze, během které dochází k plnění komory a v systémovém řečišti se tlak snižuje) balónek zvětšuje svůj objem. Tím vytvoří vypuzené krvi odpor. „Zadržená“ krev může pod tlakem proudit věnčitými tepnami a zásobovat tak srdce kyslíkem, což je zásadní pro jeho správnou funkci. V momentě systoly, kdy je krev vháněna srdcem do aorty, se balónek vyfukuje. Odpor, jejž musí srdce překonat, je tedy nižší.

Vstup do srdce skrz stehno

Pro přístup do aorty se nejčastěji volí cesta skrz stehenní tepnu. Kontrapulzační přístroj, se kterým je balónek spojený, poté umožňuje balónek rytmicky nafukovat a vyfukovat plynem. Jak přístroj rozpozná, že je správný čas balónek vypustit a napustit? Kontrapulzační přístroj pracuje na základě monitorování pacientova EKG, tlakové křivky, pacemakeru (pokud ho pacient má) nebo přednastavené aktivity.

IABK střídavým vyfukováním a nafukováním zmenšuje nároky na práci levé komory a požadavky na dodávku kyslíku. Usnadňuje důležité prokrvení srdce. Obojí vede ke zlepšení funkce selhávajícího srdce a zvýšení srdečního výdeje až o 40 %.

Balónek není pro každého

IABK se používá především u kardiogenního šoku (rychle se rozvíjející stav, kdy srdce selhává jako pumpa a následkem nízkého prokrvení orgánů dochází k nezvratným změnám v organizmu) – příčinami může být např. infarkt myokardu, náhle vzniklá chlopenní vada, porucha srdečního rytmu. Jiným stavem vedoucím k IABK je těžká nestabilní angina pectoris nereagující na terapii léky nebo tzv. syndrom nízkého minutového výdeje. Stále častěji se uplatňuje „preventivní“ zavedení IABK u srdečních zákroků u extrémně rizikových pacientů nebo u pacientů se srdečním onemocněním před jinou závažnou operací. Možné je využití IABK jako „přemostění“ období před transplantací srdce.

Naopak přítomnost některých vad aortální chlopně a změn aorty použití IABK vylučuje.

Rizika u IABK

Třebaže se výskyt komplikací od dob počátků IABK snížil, riziko komplikací stále existuje. IABK se často používá u starších pacientů, kteří mají navíc často další rizikové faktory pro vznik komplikací, jako např. cévní onemocnění, zvýšený krevní tlak, cukrovku. Nejčastěji se setkáváme s poruchou prokrvení částí těla, především dolních končetin. Dále se objevuje poškození cévní stěny a krvácení, vznik krevních sraženin a další méně časté komplikace.

IABK je nedílnou součástí léčby některých stavů

I v současnosti patří IABK k nenahraditelným metodám léčby akutního srdečního selhání. Mezi tzv. mechanickými podporami (IABK, mechanické pumpy, umělé srdce) je nejčastěji používanou. Její úspěšnost značně ovlivňuje včasné použití, kdy ještě nedošlo k zhroucení oběhu a nenávratným změnám v organizmu.

(blš)

Zdroje:
http://texasheart.org/Research/Devices/iabp.cfm
http://www.rjmatthewsmd.com/Definitions/IABP_Counterpulsation.htm
http://www.kardiologickeforum.cz/pdf/kf_05_02_09.pdf
http://www.kardiologickeforum.cz/pdf/kf_04_01_06.pdf