Kůže atopiků trpí při planých neštovicích daleko více než u nealergických dětí
Plané neštovice u dětí mohou být komplikovány jak lokálními, tak i systémovými bakteriálními infekcemi. Z nich hrají prim streptokoky a zlatý stafylokok. Daleko náchylnější k infekci jsou děti, které navíc trpí atopickou dermatitidou.
Bakteriální superinfekce se u atopiků může rozšířit i do dalších orgánů
Očkování pomůže
Proti planým neštovicím je už naštěstí několik let možné se nechat očkovat. To se nejprve nedoporučovalo dětem, které trpěly atopickou dermatitidou, protože lékaři i rodiče se obávali možných komplikací. Od roku 2004 však proběhlo několik studií, které prokázaly bezpečnost i velmi vysokou účinnost očkování právě u dětí s atopickými ekzémy. A že se očkovat vyplatí, dokazují i statistiky.
Atopická kůže je ve větším ohrožení než ta zdravá
Například v sousedním Německu onemocní každoročně neštovicemi 750 000 dětí. Při tomto onemocnění pak trpí zejména atopici. kůže dětí s atopickým ekzémem je totiž v 90–95 % případů napadena zlatým stafylokokem, zatímco u zdravých dětí se míra kolonizace pohybuje pouze kolem 15–20 %. Při neštovicích pak tedy logicky daleko častěji vznikne kožní bakteriální superinfekce u atopiků.
Bakterie mohou napadnout i jiné orgány
Bakteriální superinfekce navíc u atopiků často nepostihuje jen kůži, ale může se rozšířit i do dalších orgánů. Jednou z nejhorších komplikací je pak zápal mozkových blan nebo tzv. nekrotizující fasciitis (zánět svalových obalů). Každoročně zemře v Evropě na následky komplikací neštovic několik desítek lidí. Proto je očkování alergiků a atopiků více než vhodné.
Pacienti trpící atopickým ekzémem mají horší průběh případných bakteriálních infekcí. Jejich kůže totiž má jak relativní nedostatek antimikrobiálních peptidů, tak je i slabší kvůli poškození několika kožních bílkovin. U atopiků je snížená dokonce i sekrece „slizničních“ protilátek IgA na povrchu kůže. Všechny tyto faktory tak usnadňují bakteriím snadnější prostup do kůže a vznik zánětu. Ten se nejčastěji projevuje vysokou horečkou nad 39 stupňů, zarudnutím až puchýřem v místě infekce a otoky. Horečka navíc během třetího nebo čtvrtého dne stoupá. Jedinou účinnou léčbou je nasazení antibiotik a také sledování, zda nebyly napadeny měkké tkáně, například pomocí magnetické rezonance.
(kam)
