Možnosti biologické léčby u roztroušené sklerózy

Roztroušená skleróza patří mezi nejzákeřnější nemoci vůbec. Neléčená dokáže během několika málo let upoutat pacienta na invalidní vozík. Konvenční léčba nejčastěji sestávala z podávání kortikoidů, v poslední době stále více přicházejí ke slovu nové léčebné postupy z řad biologické léčby.

Monoklonální protilátky prokazují významné snížení počtu atak nemoci
Monoklonální protilátky prokazují významné snížení počtu atak nemoci

Pomatená imunita

Roztroušená skleróza (RS) je chronické autoimunitní onemocnění, při kterém lidský imunitní systém napadá centrální nervovou soustavu, tedy mozek a míchu, a způsobuje tím rozpad myelinových pochev u neuronů. Nejčastěji postihuje mladé dospělé ve věku od 20 do 40 let a daleko častěji se vyskytuje u žen než u mužů.

Zlatým standardem léčby byly až do nedávna kortikosteroidy, které však měly poměrně velký rozsah nežádoucích účinků – od osteoporózy přes otoky a cukrovku až po vysoký tlak nebo žaludeční obtíže.

Nová léčba přichází

Od roku 2007 se však v České republice situace změnila a je možné k léčbě užívat i přípravky z řady biologických léčiv.

 

Lze je rozdělit na dvě základní skupiny:

  • monoklonální protilátky proti buňkám imunitního systému, který napadá nervové buňky;
  • chorobu modifikující léčiva, kam patří zejména interferony a glatirameracetát.

Interferony sice roztroušenou sklerózu nedokážou vyléčit, ale pokud je pacient začne užívat v počátcích nemoci, mohou pozitivně ovlivnit její průběh. Bylo prokázáno, že tyto léky snižují o 18–38 % míru relapsů a že zpomalují progresi invalidity.

Monoklonální protilátky snižují počet B-lymfocytů, vytvářejících protilátky proti buňkám nervového systému. Výsledky studií u pacientů léčených monoklonálními protilátkami prokazují významné snížení počtu atak již po roce podávání. Tyto léky vykazují velmi vysokou účinnost a mají tak velký potenciál stát se léky první volby v léčbě této zákeřné nemoci.

(kam)

Zdroje: Cree B. et al.: Emerging monoclonal antibody therapies for multiple sclerosis., Neurologist. 2006 Jul; 12 (4): 171–8.

Kieseier B. C. et al.: Current disease-modifying therapies in multiple sclerosis., Semin Neurol. 2003 Jun; 23 (2): 133–46.

Autor článku:

Martin Kaláb

Odborný garant článku:

MUDr. Jiří Náhlovský

Líbí se vám článek?
+42 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené: