Na tzv. „zlomené“ srdce můžete opravdu zemřít

Vědci totiž došli k názoru, že některé velmi silné emoce mohou způsobit srdeční zástavu, jinými slovy postiženému pukne srdce. Každý, kdo zažil silný smutek například po ztrátě milovaného člověka, se občas s odstupem času podiví, že tak silné emoce mohl přežít. Někdo se slabším srdcem takové štěstí mít nemusí. 

Ztratit milovanou osobu je pro srdce velká zátěž. Doslova
Ztratit milovanou osobu je pro srdce velká zátěž. Doslova

Viníkem je stresový hormon 

Vědci ve Velké Británii se zabývají problémem, proč někteří lidé umírají na srdeční selhání několik dní poté, co zažijí silný otřes v podobě ztráty nějaké osoby. Srdce nám ale rovněž může zastavit ohromný strach, extrémní bolest, ale i nenadálé štěstí, například výhra velké sumy v loterii. Spouštěčem pro syndrom nazývaný nejčastěji stresová kardiomyopatie je masivní uvolnění stresového hormonu adrenalinu. Ten „omráčí“, v podstatě paralyzuje velkou část srdeční komory, která pumpuje krev do těla. Zbytek srdce pak musí mnohonásobně tvrději pracovat, aby výpadek vykompenzovalo.

Překvapivě jiná role

Adrenalin je hormon, který se vylučuje v těle při zátěžových situacích a připravuje organismus buď na boj, či na útěk. Srdce pracuje výkonněji a rychleji. To může být ale ve výše uvedeném případě zavádějící – adrenalin zde namísto podpory srdce oslabuje. Vědci nyní řeší následující otázky:

  • Proč tento typ stresu srdce oslabuje?
  • Z jakého důvodu je jen jedna část srdce ovlivněna přívalem adrenalinu?
  • Jaké faktory činí některé lidi náchylnější či odolnější k působení tohoto hormonu?

Zajímavé je, že přežití lidí postižených stresovou kardiomyopatií je téměř 100%. A to přesto, že se tak málo ví o tomto stavu a často je k pacientům přistupováno s tím, že mají „obyčejný“ srdeční infarkt způsobený ucpáním věnčité tepny. Riziko špatné diagnózy tak hrozí hned zpočátku.

 

Přesné údaje chybí  

Neexistují zatím žádná relevantní data, kolik pacientů bylo takto postiženo. Ve Velké Británii se odhaduje, že 2 % ze všech infarktů každý rok jsou právě stresové kardiomyopatie – a infarkt postihne zhruba 300 000 zdejších obyvatel. Lékaři předpokládají, že většina lidí zemře na „zlomené“ srdce ještě před příjezdem do nemocnice, aniž je následně přesně určena diagnóza. Je tedy možné, že vinou stresové kardiomyopatie umírá mnohem více pacientů, než si představujeme. 

Muži versus ženy

90 % s touto diagnostikovanou příhodou jsou ženy po menopauze. To vyvolává otázku – proč ne muži? Současná hypotéza předpokládá, že ti častěji zemřou dříve, než se dostanou do nemocnice. Nezvládnou silné emoce, zatímco ženy ano a zotaví se. Snad je to tím, že dámy mají jakýsi ochranný faktor, který se ztrácí až po menopauze. Muži, kteří jsou vystaveni stresu a vysoké hladině adrenalinu, zemřou velmi náhle. Patolog pak najde nějaké známky ischemické choroby srdeční, která je v západní civilizaci častá, a tím poněkud nepřesně „nalezne“ i příčinu smrti.

Nejen emoce

Zátěžové nejsou jen silné emoce jako:

  • strach,
  • bolest,
  • láska,
  • zármutek.

Rizikovým momentem může být i dočasné omezení osobní svobody, ať už je tím myšleno vězení či pobyt na psychiatrii. Umocňováno je to i nízkým náhledem na situaci v rámci psychické nemoci či vlivem drog. Ve věznicích často umírají lidé na srdeční selhání, přestože lékaři před jejich nástupem na dotyčných neshledají žádná omezení.

(vav)

Zdroj: www.guardian.co.uk 

Líbí se vám článek?
+23 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené: