Přihlášení: OK

  |  

 Nápověda

 

Nemocné srdce dokáže zachránit katetrizační zákrok i klasická operace

Publikováno: 31.5.2011Aktualizace: 2.6.2011Kardiochirurgie
 

Současná medicína nabízí při léčbě nemocného srdce mnohonásobně více možností, než tomu bylo před lety. Při uzávěru nebo kritickém zúžení věnčitých tepen srdce, které zásobují okysličenou krví samotný srdeční sval, byl dříve myslitelný v podstatě pouze chirurgický by-pass. Jde o našití cévní spojky umožňující obtékat postiženou část tepny. Novou nadějí je ale tzv. katetrizační intervence.

Při katetrizační intervenci není třeba otevírat hrudník
Při katetrizační intervenci není třeba otevírat hrudník

Hadička z třísla až k srdci

Katetrizační intervence je metoda, kdy se buď z třísla, nebo ze zápěstí zavede tenká hadička – katetr – přímo do věnčité tepny srdce a následně je možné zúžené místo rozšířit nafouknutím balónku a případně umístěním tzv. stentu – sofistikované drátěné „trubičky“, která drží cévu otevřenou.

Chytré stenty

Současné stenty prošly složitým vývojem a některé typy jsou dokonce napuštěné speciálními látkami, které zabraňují novému zúžení cévy. Katetrizační výkony mají nespornou výhodu v tom, že jsou rychlé a není při nich potřeba otevírat hrudník. Pacient si tak ušetří velkou jizvu a dlouhý pobyt v nemocnici.

Katetrizace, nebo klasická operace?

Jak ale vychází srovnání výsledků klasických operací a katetrizačního stentingu věnčitých tepen? Lékaři vyhodnotili výsledky z celkem 25 velkých srovnávacích studií zahrnujících téměř 35 tisíc pacientů. Polovina prodělala klasický operační by-pass a polovina dostala stent. Při srovnání celkové úmrtnosti do 24 měsíců od výkonu nebyl mezi oběma metodami významný rozdíl.

Výhody i rizika zhodnotí lékař

Implantace stentu byla provázena během prvních 30 dnů od zákroku nižším rizikem vážných komplikací postihujících srdce nebo mozek a celkově nižší časnou úmrtností. Na druhou stranu pacienti s operačním by-passem měli nižší riziko následného srdečního infarktu, potřeby dalšího zákroku na věnčitých tepnách a také komplikací postihujících srdce a mozek v průběhu 12 měsíců po zákroku.

Obě metody mají své výhody i rizika a nejde jednoznačně určit, která je lepší či horší. Vždy je při rozhodování třeba uvážit specifika konkrétního pacienta a vybrat pro něj nejvýhodnější řešení.

(omat)

Zdroj: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21167508

 
 
 

  Související obsah

Koronarografie

  Články o zdraví

Koronarografie  více

Po bypassu nemusíte abstinovat

  Články o zdraví

Po bypassu nemusíte abstinovat  více

Infarkt myokardu (3. díl)

  Články o zdraví

Infarkt myokardu (3. díl)  více

Infarkt myokardu (4. díl)

  Články o zdraví

Infarkt myokardu (4. díl)  více

Sex s nemocným srdcem? Jde to

  Články o zdraví

Sex s nemocným srdcem? Jde to  více

 
 
 
 
 

  Diskuze čtenářů

  Přidejte komentář jako první

 Vstoupit do diskuze  

 

  Doporučujeme

 
 
 
 

  Nemoci a vyšetření

 
 
 
 
 

Kam dál

 
Test barvosleposti

  Kalkulačka

Test barvosleposti  více

  Poradna lékaře

alkoholismus  více

  Doporučení lékařů

MUDr. Petr Hon | neurologie, Ostrava Třebovice  více