Výživa sondou po prodělané mozkové příhodě
Podávání výživy je u pacientů po prodělané mozkové mrtvici jedním z hlavních problémů, který je nutné řešit. Dokud se stav pacienta a jeho schopnost přijímat potravu ústy dostatečně nezlepší, je třeba podávat výživu sondou.
I když zní označení "umělá výživa" hrozivě, je šetrná a splňuje specifické nároky pacienta
Sondy mohou být různé
Když se řekne "sonda", většina lidí si představí hadičku, která vede na blíže neurčené místo uvnitř těla. Ve skutečnosti je míst, kam může sonda ústit, více, stejně tak jako cest, kterými tam sonda může vést. Některé sondy jsou v konkrétních případech vhodnější než jiné, záleží na mnoha okolnostech a také zvyklostech daného zdravotnického zařízení.
Nejčastější typy sond
- Nazogastrická sonda – zavádí se nosem a ústí do žaludku.
- Nazoduodenální sonda – zavádí se rovněž nosem a ústí do počátečního oddílu tenkého střeva. Můžeme se setkat také s nazojejunální sondou, která ústí rovněž do tenkého střeva, jen do jiné části.
- Perkutánní endoskopická gastrostomie (PEG) – zavádí se břišní stěnou přímo do žaludku. I když to může znít trochu hrozivě, tato forma výživy je dlouhodobě šetrnější než první dva uvedené způsoby.
- Perkutánní jejunostomie (PEJ) – je podobná jako v předchozím případě, avšak namísto do žaludku ústí tento typ sondy přímo do tenkého střeva.
Co podávat sondou
Jako výživa do sondy se podává téměř výhradně speciálně vyráběná výživa, která má vhodnou tekutou konzistenci, pokrývá nároky nemocného člověka na kvalitní a vyváženou stravu a podléhá přísným hygienickým a bezpečnostním předpisům. K výživě sondou jsou určeny přípravky z řady Nutrison, které při správném výběru a dávkování plně pokrývají nároky na výživu člověka během náročné rekonvalescence.
Jaké má sonda výhody
Pokud není člověk po cévní mozkové příhodě schopen přijímat potravu ústy, zbývá jen možnost výživy sondou nebo podání výživy přímo do žíly.
Z těchto dvou možností představuje výživa sondou výhodnější variantu z několika důvodů:
- možnost lepšího využití živin,
- příznivý vliv na stav střevní sliznice,
- zachování „přátelských“ střevních bakterií,
- menší riziko infekce.
(vek)
Zdroj: Corrigan M. L.: Nutrition in the stroke patient. Nutr Clin Pract. 2011 Jun; 26 (3): 242–52.
