Za vznikem revmatického onemocnění stojí více než jen dědičnost – část první

Dědičnost hraje důležitou roli při vzniku překvapivě velkého množství lidských chorob. Zjednodušeně lze říci, že nám rodiče (prarodiče, rodiče prarodičů atd.) dávají do vínku určitou pravděpodobnost, že se u nás dané onemocnění projeví, a to prostřednictvím genů, které od nich získáváme. Jak je tomu v případě revmatologických nemocí?

Geny neznamenají vše, velkou roli hraje i vliv okolního prostředí
Geny neznamenají vše, velkou roli hraje i vliv okolního prostředí

Jeden jediný mocný gen

Mezi lidmi je v souvislosti s dědičností známa především takzvaná dědičnost monogenní. V takovém případě je za vznik onemocnění u potomka zodpovědný jediný pozměněný (mutovaný) gen. Tento gen může být předán od otce nebo matky, někdy je však k propuknutí choroby potřeba zdědění celého páru mutovaných genů od obou rodičů. Mezi nejznámější takto děděné choroby patří například hemofilie nebo cystická fibróza.

 

Nepříznivá kombinace genů a jiných okolností

U revmatologických onemocnění se však uplatňuje takzvaná dědičnost multifaktoriální. Představme si, že dítě od svých rodičů získá skupinu různých genů, se kterými je rozvoj například revmatické artritidy v budoucnu pravděpodobnější než u dítěte jiného. Říkáme, že má tato osoba k dané chorobě predispozici. Zda však onemocnění během života skutečně vznikne, záleží na mnoha jiných faktorech. Mezi ty patří například věk, pohlaví, výživa, jiné choroby a podobně.

Jak pomůžou dvojčata

Při studování typu dědičností se dnes využívá i pozorování dvojčat. Jednovaječná dvojčata mají totiž stejné geny, a tak lze sledovat, do jaké míry se na vzniku daného onemocnění podílí vlivy vnějšího prostředí a do jaké samotná genetika. A to se uplatní především právě u nemocí multifaktoriálně podmíněných.

Víte-li, že naši přímí příbuzní trpí nějakou z revmatologických chorob, ještě to neznamená, že se u vás toto onemocnění také projeví. Často je řada z nich „odstartována“ až nějakou infekcí, úrazem nebo stresovou životní situací, proto je dobré se těmto stavům co nejvíce snažit vyvarovat.

(veri)

Zdroj: www.rheumatology.org

Líbí se vám článek?
+18 Ano Ne
 
 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené: