Anafylaktický šok

Anafylaktický šok

Pokud se u někoho začíná rozvíjet těžká alergická reakce s rizikem vzniku anafylaktického šoku, okamžitě přivolejte ZZS (tel. 155).

Jak vzniká:

  • Vážná alergická reakce, která se může rozvinout v anafylaktický šok, vzniká nejčastěji po bodnutí hmyzem u alergického člověka.
  • Může k ní ale dojít i u toho, kdo nikdy dříve alergii na hmyz neměl.
  • Méně často vzniká při potravinových alergiích (požití arašídů, ryb, některých druhů ovoce či zeleniny).
  • Nebo při alergiích na léky (často na penicilin).
  • Anafylaktický šok je způsoben silnou alergickou reakcí organismu na přítomnost alergenu.
  • Při anafylaktickém šoku dojde k takovému rozšíření cév, že srdce není schopno pumpovat krev do oběhu.
  • Dochází ke snížení prokrvení celého těla včetně životně důležitých orgánů.
  • Anafylaktický šok může vzniknout během minut po styku s alergenem, ale jeho nástup může být i pozdější.
  • V některých případech neznáme příčinu vzniku alergické reakce a anafylaktického šoku.

Co hrozí při šoku:

  • Protože krevní oběh funguje nedostatečně, nejsou dostatečně prokrveny tělesné orgány.
  • Může dojít k jejich trvalému poškození.
  • Anafylaktický šok je vážný život ohrožující stav.

Příznaky vážné alergické reakce, která se může vyvinout v šok:

  • kopřivka (pupencovitá vyrážka na kůži),
  • škrábání v krku,
  • svědění kůže,
  • otok víček, rtů a jazyka,
  • potíže s polykáním a dýcháním, dráždivý kašel,
  • nevolnost až zvracení,
  • průjem,
  • zmatenost, poruchy vědomí.

Pokud dochází k rozvoji šoku, k výše uvedeným příznakům se může přidat:

  • bledá, chladná a opocená kůže,
  • pocit žízně,
  • zrychlené dýchání a zrychlený špatně hmatný tep,
  • bezvědomí.

Zásady první pomoci:

  • Pokud se objeví známky vážné alergické reakce, přivolejte ihned ZZS (tel. 155).
  • Má-li u sebe postižený autoinjektor s adrenalinem (Epipen), aplikujte jej dle návodu.
  • Mezitím uložte postiženého na záda se zvednutýma nohama a pevně podepřeným hrudníkem (což usnadní dýchání).
  • Kolem krku přiložte chladný obklad (pokud není postiženému nepříjemný).
  • Podejte antihistaminika (léky proti alergii).
  • Uvolněte postiženému těsný oděv.
  • Pokud není velké teplo, přikryjte jej přikrývkou.
  • Můžete otírat rty vlhkým kapesníkem.
  • Komunikujte s postiženým a uklidňujte jej.
  • Pokud postižený zvrací, uložte jej na bok, aby nevdechl zvratky.
  • Je-li v bezvědomí, ale dýchá, položte jej do zotavovací polohy.
  • Pokud přestane dýchat, zahajte kardiopulmonální resuscitaci.

Jak snížit riziko vážných alergických reakcí:

  • Člověk alergický na hmyzí bodnutí by neměl v přírodě nosit pestrý oděv, který hmyz přitahuje.
  • Neměl by se pohybovat v místech, kde se vyskytují včely, vosy apod.
  • Při kontaktu s hmyzem se vyvarovat prudkých pohybů.
  • Alergici by měli u sebe nosit své léky, těžcí alergici autoinjektor s adrenalinem (Epipen).
  • Kvůli riziku alergie na léky je nutné zjistit před podáním jakéhokoli léku, dezinfekce nebo i náplasti, zda člověk netrpí alergií na daný přípravek.

Zdroje:

MUDr. Tomáš Jelen: První pomoc (Česká obec sokolská, Praha 2009)

http://www.mayoclinic.com/health/first-aid-anaphylaxis/FA00003

 
Diskuze čtenářů Přidejte komentář jako první

Vstoupit do diskuze

 
 
 
 
 
Naposledy prohlédnuté hodnocení
Naposledy přečtené dotazy
 
Naposledy čtené: