BOLESTI PRAVÉHO PODBŘÍŠKU
Zdravím, je mi 18 let, měřím 175 cm, vážím 60 kg. Jsem velmi zaneprázdněná, ale moje problémy nesouvisí se školou, stresem, rodinou a dalšími, rozhodně ne. Nikdy jsem nebyla nemocná, ani jsem neměla angíny, chřipky a podobné nemoci vše se mně vždy vyhýbalo. Byla jsem za to velmi ráda. Nedávno mě bohužel chytla nesnesitelná bolest kolem pupku, která mě probudila uprostřed noci, nechala jsem to být, řekla jsem si, že jsem něco špatného snědla. Bohužel zhruba po 3 hodinách se mi bolest přesunula do pravého podbříšku, oblast slepého střeva. Druhý den jsem o tom informovala rodiče, kteří okamžitě, chtěli semnou jét do nemocnice. Já jsem řekla, že nechci, že se pokusím to výlečít doma. Ani po 2 dalších dnech nic nepomáhalo, ani nepřestávalo. Byl zrovna víkend, kdy jsme se tedy místo mé dětské doktorky rozhodli, jét do nemocnice na chirurgií na pohotovost. Kde mně přijali s podezřením na slepé střevo - apendix. Další den mi dělali vyšetření krve, výtěr a moče. Dále ultrazvuk břicha bohužel bez nálezu. Od té doby mám velmi špatný tlak jednou mám vysoký po druhé šíleně nízký, prášky nic neberu. Např. mám tlak 128/98 koukali na mě, co to je za tlak, dále mám třeba 140/45. Já jsem stále ležela na postely v ukrutných, nesnesitelných bolestech. Lékaři však řekli, že to nic nebude a sestřičky také. Tak jsem dala na zdravotnictví, řekla jsem si, já to nestuduji, nerozumím tomu oni rozhodně ano. Byla jsem hospitalizovaná celý týden zde, bohužel bez efektu. Dávali mi infuze, kapačky, prášky a medicíny. Pustili mě domů, řekli když mě to bude zlobit nadále mám přijít. Bohužel, velmi mě to obtěžovalo, od května letošního roku 2012. Dětská doktorka mi předepsala různá antibiotika, medicíny a prášky, opět bez efektu. Tak jsem to bolestí nevydržela, že jsme poslední týden v červnu šli s maminkou k dětské doktorce po škole, zrovna jsme měli bowling. Ta nám napsala žádanku do nemocnice na chirurgií, kde mě přijali opět s podezřením na slepé střevo. Vyšetření krve, moče jsem měla v pořádku. Ultrazvuk břicha také. Bohužel jsem ale byla velmi malátná, nevolnost jsem cítila, bylo mi na zvracení, zvýšenou teplotu jsem měla. Dny předtím jsem doma ondlela i zkolabovala dokonce, vše však věděli. Přijali mě na předoperačním pokoji, lekáři přemýšleli jestli mají udělat laparoskopií břicha nebo ne. Nakonec se k tomu rozhodli negativně, že to rozeženou. Ten den jsem v noci myslela, že umřu. Sestřičky za mnou byly, každou chvíli, proč nespím, já jsem jim říkala, že nemůžu, že to nejde, že mám bolesti. Celou noc jsem jim prozvracela, pak jsem z toho byla šíleně dehydratovaná. Druhý den k poledni se rozhodli, že mě budou operovat. Podali mi prášek na zklidnění a 1. hodinu jsem musela, ležet na postely v klidu. Ihned po prášku jsem začala zvracet, nevěděli co semnou budou dělat. Vše nechali být, poté mě vezli na sál. Na sále mě převzali samí mladí doktoři. Pomohli mně přelézt z postele, na operační stůl. Pod hlavu mi dali nějaký polštářek, nohy i ruce jsem měla od sebe, vše mě přivázali. Napíchli mně do ruky, kanylu do toho píchli nějakou látku na uspání. Poté jsem viděla, jak mi dávájí náhubek na ústa a po několika dlouhých minutách jsem spala. Po laparoskopické operaci, jsem byla na dospávacím pokoji, protože jsem měla obrovské teploty, nevěděli z čeho. Poté mě v bolestech převezli na oddělení na pokoj. Neustále jsem si stěžovala, protože na operaci mi nic neodstranili, mysleli si, že slepák rozeženou, ale zmýlili se. Řekli, že ho mám silně podrážděný, ale v dnešní době potřebný orgán, že to odstraňují až je to prasklé, že je to teď nové. Musím si prý počkat, až prakne sám, jak to poznám? Za jak dlouho praskne, jde něčím akutní vzplanutí slepáku vyvolat, potravinou nebo pohybem? Byla bych ráda, zlobí mě to. Mám strach, aby mě to nechytlo opět ve škole. Jinak asi 3. den po operaci mě převezli na dětské oddělení, na do vyšetření, protože si semnou nevěděli už rady. První den co mně tam převezli jsem v noci šla na wc, kde jsem jim však zkolabovala, na pokoji jsem byla sama. Udělali se mi na jednou mžitky před očima. Sestřičky mě prý asi 1/2 hodiny, profackovávali, ale nešla jsem prý vzbudit po několika dalších minutách mě vzbudili, s tím že mě převezou na dětskou jipku, vzbudí doktorku na lékařském pokoji, že si to nevezmou na sebe. Převezli vzbudili, doktorka se na mě podívala, že jsem šíleně bledá, byla jsem celá ledová, přitom jsem měla horečku. Tlak prý 135/55, nikdy jsem problémy s tlakem neměla. Bolesti břicha se stupňovaly, bohužel byl předvolán chirurg, který řekl, že to tak hrozné není. Až to bude nejhorší prý to udělají, jsem zvědavá jak dlouho budu čekat. Následovala 4. týdenní dětská jipka. Problém byl u mě takový, že jsem nesnesla jídlo, čaj ani jsem pořádně nemohla chodit vždy jsem zkolabovala. Dávali mi umělé výživy, neberte to nějak tak, že jsem anorektička to mě nikdy netrápilo. Nikdy jsem takové problémy neměla, ani jsem nikdy na žádné operaci nebyla krom této. Když někdo řekne, že po laparoskopické operaci bolesti nejsou prakticky žádné, jíst může ještě více než předtím je na velkém omylu, u mě to byl pravý opak. Jak jsem se dozvěděla, že se mi budou laparoskopié opakovat, po jaké zhruba době má s tím někdo zkušenosti? Hrozili mi nedávno s hospitalizací znovu. Můžu se zeptat, kdo mi napíše potvrzení o preventivním odstranění slepého střeva - apendixu? Po jaké době se mi to rozhodnou, odstranit, připadám si u těch doktorů už jako hypochondr, i když nejsem. Posílá si mě dětská doktorka ke gynekoložce, ta k chirurgovi a další. Bolí mě hlavně pravý podbříšek, řekli, že to bude buď gynekologický zákrok nebo chirurgický tedy slepé střevo - apendix. Měla jsem v květnu letošního roku cystu, bohužel po dlouhé době praskla, bolesti však neustoupily. Bolesti mám tedy od letošního května 2012 prakticky i do teď. Dietu dodržuji bohužel bez efektu, která mi byla doporučena. Bojím se, aby mě to nechytlo v těhotenství, děti rozhodně chtít budu, jak to poznají, tam že je to slepák? Jezdí se po operaci slepého střeva - apendixu do lázní, případně na jak dlouho, a kam? Co by to mohlo být, + rady či odpověďi na mé otázky, zasílejte budu jen ráda, třeba mi to pomůže, na cokoliv se zeptejte. Do nemocnice do Brna zatím jét nechci, chceme to s rodiči řešit zde. Těším se. S pozdravem Kamila
MUDr. Milan Navrátil
Specializace: Balneologie, Dětská chirurgie, Dětská traumatologie, Fyzikální medicína, Chirurgie, Ortopedie, Proktologie, Rehabilitační lékařství, Traumatologie Pracoviště: Úrazová nemocnice BrnoVelmi podrobně byla již otázka zodpovězena. Je třeba také shrnout všechna vyšetření a pora...
