Dědičnost bipolární poruchy
Dobrý den, je mi 22 let, můj otec trpěl (již nežije) bipolární poruchou a dozvěděla jsem se, že tím pádem mám vyšší pravděpodobnost rozvoje této nemoci. Dočetla jsem se, že "Dědičnost a vlivy prostředí a životních událostí se sčítají a k rozvoji nemoci dochází v okamžiku, když celková zátěž překročí kritickou hranici." Nejsem se jistá, jak je to myšleno - jestli každá špatná věc, kterou jsem prožila, je ve mně uložená a postupně se to za ty roky sčítá a potom se to projeví tedy i při menších počtu malých událostí, které byly v časovém odstupu, nebo je to myšlenou v určitou chvíli, kdy je stresových faktorů přespříliš a nemá na to tolik vliv minulost? Mohla byste mi prosím poradit, co bych měla preventivně dělat? Předpokládám, že je každopádně vhodný zdravý životní styl a snažit se předcházet stresovým situacím, ale to není tak jednoduché. Z času na čas u sebe cítím příznaky deprese (kromě špatné nálady také špatný spánek, nechutenství, pocení, nedokážu se soustředit a rozhodovat, ale dá se říct, že potřebné úkony zvládám a uvědomuju si, že to je jen dočasný stav a snažím se ho myšlenkami zlepšit), většinou do pár dní samy přejdou. Je v pořádku, že toto se děje bez zásahu odborníka? Po jak dlouhé době potíží bych měla odborníka vyhledat? Pokud se u mě jen občas vyskytnou tyto krátké a slabší deprese a jinak se cítím dobře, je pravděpodobné, že bipolární poruchu nemám? Děkuji za odpověď.
Dobrý den, to že máte bipolární poruchu v rodině neznamená, že se i u vás rozvine. Váš p...
