jsem opět často sama. A v ten okamžik, zvláště večer se mi chce na všechno vykašlat. Na životě vidím samé negativní věci, nedělám nic co by mi přinášelo potěšení, studuji obor který mě nebaví, jenomže když přeruším studium, zklamu tím všechny kolem sebe protože JÁ jsem přece ten nejlepší mozek rodiny. Začne se mi chtít brečet, točí se mi hlava, přichází návaly horka. Jediné co chci je zemřít, ale vím že nejsem dost silná na to si až tak moc ublížit. Nedokážu své pocity sdělit komukoliv kolem sebe. Svému příteli věřím a vím že kdyby věděl jak se sama po nocích trápím, bylo by mu z toho možná ještě hůř. Občas se neudržím a rozbrečím se i předním, z ničeho nic. Najednou jako kdybych neuměla mluvit. Nedokážu říct co mě přesně trápí, trápí mě VŠECHNO, nechci tu dál být. Tak moc bych chtěla být šťastná ale nedokážu to. Nevím kdy se ze mě tenhle člověk stal, vždycky jsem se dokázala radovat ze všeho. Strašně moc se trápím a potřebuji pomoct. Nechci hned kvůli všemu házet život za hlavu. Moc se omlouvám za délku mého "dotazu" ale právě teď se cítím naprosto v koncích a už to dál nezvládnu. Prosím, co mám dělat? Strašně nerada bych se jednou dostala do fáze kdy překonám svůj strach z bolesti a vážně si něco udělám. Předem děkuji za odpověď :( "> jsem opět často sama. A v ten okamžik, zvláště večer se mi chce na všechno vykašlat. Na životě vidím samé negativní věci, nedělám nic co by mi přinášelo potěšení, studuji obor který mě nebaví, jenomže když přeruším studium, zklamu tím všechny kolem sebe protože JÁ jsem přece ten nejlepší mozek rodiny. Začne se mi chtít brečet, točí se mi hlava, přichází návaly horka. Jediné co chci je zemřít, ale vím že nejsem dost silná na to si až tak moc ublížit. Nedokážu své pocity sdělit komukoliv kolem sebe. Svému příteli věřím a vím že kdyby věděl jak se sama po nocích trápím, bylo by mu z toho možná ještě hůř. Občas se neudržím a rozbrečím se i předním, z ničeho nic. Najednou jako kdybych neuměla mluvit. Nedokážu říct co mě přesně trápí, trápí mě VŠECHNO, nechci tu dál být. Tak moc bych chtěla být šťastná ale nedokážu to. Nevím kdy se ze mě tenhle člověk stal, vždycky jsem se dokázala radovat ze všeho. Strašně moc se trápím a potřebuji pomoct. Nechci hned kvůli všemu házet život za hlavu. Moc se omlouvám za délku mého "dotazu" ale právě teď se cítím naprosto v koncích a už to dál nezvládnu. Prosím, co mám dělat? Strašně nerada bych se jednou dostala do fáze kdy překonám svůj strach z bolesti a vážně si něco udělám. Předem děkuji za odpověď :( "> #PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS#
Přihlásit se Přihlásit se přes Facebook

Zapomenuté heslo

Nemáte účet? Registrujte se

Vytvořit nový účet uLékaře.cz

Připojte se do komunity uLékaře.cz a získejte přístup k historii všech svých dotazů a odpovědí.
Již máte účet? Přihlaste se zde

Máte Facebook? Ušetřete si čas a jednoduše se přihlaste skrz něj.

Přihlásit se přes Facebook
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Chcete se přihlásit? Přihlaste se zde
Nemáte účet? Registrujte se

Nechuť k životu

Psychika Adéla 17.1.2015

Dobrý den, předem se omlouvám pokud můj dotaz bude krkolomný, nevím čím dříve začít. Je mi 20 let a mám pocit, že můj pohled na svět se zcela liší od mých vrstevníků. Odmala jsem byla spíše introvert, raději jsem trávila čas sama a vytvářela si v hlavě vlastní příběhy. Vždy když jsem měla nějaký problém, nechala jsem si to raději pro sebe. Jinak si myslím, že jsem v dětství byla vcelku šťastná a nic mi nechybělo. V deváté třídě se vše začalo měnit, rodiče se rozvedli (mě to bylo řečeno cca po půl roce protože věděli, že to budu snášet ze všech nejhůře - do té doby jsem žila v tom, že vše se za pár měsíců změní do starých kolejí.) Celá rodina mě měla za toho nejchytřejšího člena rodiny, odmala jsem pořád četla a o vše se zajímala, škola mi šla, ale já si v tom nikdy nevěřila. Na přání rodičů jsem šla na gympl (což mi nijak nevadilo protože jsem sama nevěděla kam chci jít), přišla jsem si vždy nejslabší z celé třídy (i když tomu tak nebylo), nakonec jsem odmaturovala s vyznamenáním a na VŠ mě vzali minulé jaro bez příjmaček. Stále mám však pocit, že vše je náhoda a já chytrá nejsem. Na střední mě především ve třetím ročníku začaly přepadat negativní nálady. V té době jsem hodně času trávila doma sama (taťka se přestěhoval 100km daleko a mamka byla celý den v práci). Škola mě začala stresovat (často jsem se učila od chvíle co jsem přišla domů do jedné ráno), neměla jsem si s kým povídat, přišla jsem si že nemám nikoho. Brečela jsem po nocích, ráno kolikrát nešla do školy, protože jsem měla pocit že to zkrátka nezvládnu. Na všechny jsem byla protivná, přemýšlela jsem o tom co na tomhle světě má vůbec cenu a že by mi bylo nejlépe, kdybych se nikdy nenarodila. Párkrát jsem sáhla po žiletce. Ne protože jsem si tím chtěla přijít "cool". Bolest znamenala velkou úlevu, najednou všechno bylo lepší. Před rokem a půl jsem potkala svého současného přítele, vím že mě má rád tak moc jak jen může. Pořád mi to dává najevo. Od té doby jsem přestala být tak celé dny sama. Když se kouknu zpátky, uvědomuji si že s jeho příchodem značně odezněla stálá špatná nálada. Tím, že jsem doma nebyla prakticky nikdy sama doma, neměla jsem ani čas přemýšlet o špatných věcech. Od října jsem začala chodit na VŠ, což znamená i jisté odloučení. Na druhou stranu jsem začala častěji vidět taťku, neboť u něj ve školní dny bydlím. ALE, pomalu jsem si začala uvědomovat že to není ten stejný člověk jako dříve. Každý večer jde do hospody a byť si dá třeba jen dvě piva, je jiný. Nedá se s ním bavit. V prvních týdnech jsem se do školy dokonce těšila, teď mě nebaví, když přijde den kdy tam musím odjet, cítím jen nechuť ke všemu. Bohužel nyní se změnila situace a přítel se mnou nemůže trávit tolik času jako předtím -> jsem opět často sama. A v ten okamžik, zvláště večer se mi chce na všechno vykašlat. Na životě vidím samé negativní věci, nedělám nic co by mi přinášelo potěšení, studuji obor který mě nebaví, jenomže když přeruším studium, zklamu tím všechny kolem sebe protože JÁ jsem přece ten nejlepší mozek rodiny. Začne se mi chtít brečet, točí se mi hlava, přichází návaly horka. Jediné co chci je zemřít, ale vím že nejsem dost silná na to si až tak moc ublížit. Nedokážu své pocity sdělit komukoliv kolem sebe. Svému příteli věřím a vím že kdyby věděl jak se sama po nocích trápím, bylo by mu z toho možná ještě hůř. Občas se neudržím a rozbrečím se i předním, z ničeho nic. Najednou jako kdybych neuměla mluvit. Nedokážu říct co mě přesně trápí, trápí mě VŠECHNO, nechci tu dál být. Tak moc bych chtěla být šťastná ale nedokážu to. Nevím kdy se ze mě tenhle člověk stal, vždycky jsem se dokázala radovat ze všeho. Strašně moc se trápím a potřebuji pomoct. Nechci hned kvůli všemu házet život za hlavu. Moc se omlouvám za délku mého "dotazu" ale právě teď se cítím naprosto v koncích a už to dál nezvládnu. Prosím, co mám dělat? Strašně nerada bych se jednou dostala do fáze kdy překonám svůj strach z bolesti a vážně si něco udělám. Předem děkuji za odpověď :(

avatar-placeholder
Odpovídá lékař:

Milá Adélo, jsem rád, že jsi poznala u sebe změnu svých nálad, když ses seznámila s příte...

Pro zobrazení odpovědi lékaře je nutné se přihlásit.
Přihlášení/registrace je zdarma a zabere průměrně 2 minuty.

Související dotazy

Nechuť k životu.
Dobrý den. Je mi 17 let, chodím do druhého ročníku...
Nechuť.
Dobrý den. Mam problém a nevím jak ho řešit. Přes...
Nechuť k sexu
Dobrý den, chtěla bych se zeptat čím může být způsobena...
Nechuť k sexu
Dobrý den,mám přítele 2 roky a projevila se u mě nechuť...
Nechuť k sexu
DOBRÝ DEN, můj problém trvá už delší dobu, dá se říct...
Nechuť k sexu
Dobrý den, je mi 20 let a popravdě jsem ještě nikdy...

Doporučujeme

Více dotazů z poradny

Nechuť k sexu a bolesti

Dobrý den, chtěla bych požádat o radu. V sedmnácti jsem začala s užíváním hormonální...

Nechuť k sexu a problémy erekce u mladého muže

Dobrý den, oběma nám ještě není ani 25 let, jsme spolu 3 roky a máme nádherný...

Nechuť k sexu a vše k tomu spojené

Dobrý den, potřebovala bych poradit už nevím co s tím. Je mi 21let ale nidky...

Nechuť k sexu od porodu

Dobrý den, mam takovy choulostivý problém, se kterým si uz nevim rady a nerada...

Nechuť k sexu po bití a hrubostech od přítele

Dobrý den,můj přítel mě kdysi bil a byl na mě hrubý v oblasti sexuální. Přestože...

Nechuť k sexu po nevěře

Je možné, aby se mé ženě proměnilo milovaní, mazlení a sex, v nechutnou odpornou...

Nechuť k sexu s partnerkou

Dobrý den. Je mi 22 let. Můj problém, se kterým bych potřeboval poradit, spočívá...

Nechuť k sexu s přítelem

Dobrý den skoro 3 roky mám přítele a sex mě s ním bavil jen ze začátku, ale...

Nechuť k sexu u muže

Dobrý den, mám velký problém, který mě moc trápí. S přítelem jsem již dva a...

Nechuť k sexu v 18ti

Dobrý den, je mi 18 let a posledního téměř půl roku nemám naprosto žádný zájem...

Nechuť k životu.

Dobrý den. Je mi 17 let, chodím do druhého ročníku střední školy a závodně...

Nechuť na sex

Dobrí deň chcem sa opýtať čím to je že som stratil chuť na sex s partnerkou...

Nechuť na sex

Dobrý den, před rokem jsem byla s hypománií v léčebně. Byla mi diagnostikována...

Nechuť na sex u muže

Dobry den, jsem muz 43 a trapi me ma dlouhodoba nechut na sex. Posledni 2 roky...

Nechuť na sex ve druhé polovině cyklu

Dobrý den, delší dobu mě trápí následující problém. Jsem s přítelem asi 8 měsíců...

Nechut po porodu ?

Dobrý den. Docela se trápím absolutní momentální nechutí k sexu. Jsem už 18měsíců...

Nechuť sáhnout na penis

Dobrý den přeji. Stydím se za svůj dotaz, ale potřebuji tomu přijít na kloub....

Nechut,přecitlivělost a zvracení dítěte

Dobrý večer,mám 5ti letou dceru,ktrá asi měsíc je hodně vybíravá v jídle a začala...

Nechuť.

Dobrý den. Mam problém a nevím jak ho řešit. Přes 2 roky jsem bral 2x dene...

Nechutenství

Dobrý den, prosím o radu. Můj děda (70 let) již více jak měsíc a půl má problém...

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS##MICRODATA#